Stavba desetiletí
Rekonstrukci dvanáctipatrového paneláku označili orlovští radní jako stavbu desetiletí. Není se ale čemu divit. Kromě holobytů pro neplatiče tam po revoluci žádný obytný dům nepostavili.
Devadesát nových bytů není sice málo, obzvlášť pokud jde o město jako je Orlová. Na druhou stranu to ale není mnoho. Vždyť na byt tam čeká přes dva tisíce lidí v průměru pět let. Proč se tedy orlovští radní nevzmohli na víc? Jejich rozhodování se opíralo o studii, podle které se kvůli vysoké nezaměstnanosti mělo město v podstatě vylidnit. Počítalo se s tím, že se obyvatelé, kteří nebudou moci v místě svého bydliště sehnat práci, prostě seberou a přestěhují do jiného města či kraje. To je sice zajímavá myšlenka a možná také zkušenost platná ve Spojených státech, ale v našich podmínkách poněkud nereálná. Nejsme zvyklí stěhovat se za prací. To především. Ale i kdyby někdo chtěl, tak co asi udělá s bytem a všemi věcmi? Potáhne je sebou pouze v případě, že si v dalekých krajích sežene práci i s bydlením. A to se stává málokdy. A i tak to stojí spoustu úsilí. Jeden takový případ totiž znám. Z Orlové se ale lidé do jiných krajů hned tak stěhovat nebudou. Nemá-li někdo práci delší dobu - třeba i několik let, těžko u něj hledat potřebný kapitál na velké stěhování. Takový člověk je rád, že nějak vyjde. Takže asi nevyjede. Spíše mladí vyjíždějí. Mají to jednodušší. Stačí jim batoh s tím nejnutnějším a v novém působišti skromný podnájem. Takových případů znám hodně. Orlovští radní, kteří zvažují další výstavbu, by si měli nechat vypracovat novou studii. Pokud se v příštích letech najde dost pracovních příležitostí, bude nových bytů skutečně zapotřebí. Měli by si ale současně zjistit, kolik mladých lidí s trvalým bydlištěm v Orlové ve městě skutečně žije. Pokud by totiž zmizeli mladí, byla by rozsáhlejší výstavba tak trochu zbytečná. Pak bychom třeba za dvacet třicet let mohli slyšet o demolici desetiletí.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.