Když se řekne Kuří rynek...

Poprvé se lidové pojmenování Kuří rynek objevilo v reklamě z roku 1926, trhy ale náměstí pamatuje i dřív. Kuří rynek toho pamatuje hodně. Historie místa je ovšem daleko pestřejší a pamatuje i podniky s pochybnou pověstí.

Pojmenování je Ostravanům vryto hluboko do paměti a rozklíčují ho i mladí. „Jednak to mají z rodiny, jak ten název přechází, a každý si to nějak uvědomí – podobně jako Stodolní ulice, že tam byly asi stodoly. Každý ze starších si pamatuje, jak sem chodili nakupovat od bulharských prodejců, kteří měli políčka v Mariánských Horách,“ říká kronikář města Ostravy Martin Juřica.

Pamětníkem je třeba Petr Šiřina z Havířova. V Ostravě žil jako dítě a cvrkot mezi stánky tehdy předškoláka ohromoval.

„Když se Ostravák chtěl podívat na malá kuřátka a husy a králíky, tak šel prostě na Kuří rynek a tam se toho jako dítě nabažil. Byla tam toho hromada. A nádherné taky bylo, jak ti trhovci mívali takové malé náklaďáčky, tříkolové,“ vzpomíná pan Šiřina.

Písemné zmínky o trzích jsou až z 20. let 20. století. Jisté ale je, že trhy se tu konaly už dříve.

„Víme, že v roce 1906 byl na návštěvě Ostravy císař František Josef. A předtím si stěžovali v novinách, že ho tady nepozvou, protože je to místo, které je skutečně nebezpečné. Byly tady minimálně dva nevěstince a v té době tady už určitě existovaly trhy. Z tehdejších policejních záznamů jsme vyčetli, že tady působili trhovci a že tady byl strašný binec,“ podotýká kronikář.

Historie Kuřího rynku je bohatá. Kdysi tu byla zástavba, přímo na ploše stálo i několik domů, taky biskupský pivovar. Náměstíčku, které vedení Moravské Ostravy prosadilo koncem 19. století, navíc dějiny několikrát změnily oficiální jméno.

Dnes vydlážděné a skoro sterilní náměstí působí až ospale.

Celý rozhlasový výlet do historie ostravského Kuřího rynku můžete absolvovat při poslechu záznamu našeho pořadu Křížem krajem – k poslechu zde.