Bariatrie je nejúčinnější léčba obezity, říká primář Igor Satinský

30. prosinec 2016

Podle evropského statistického úřadu trpí každý šestý Evropan těžkou obezitou. Nárůst pozorujeme hlavně ve vyspělých zemích Evropy, v USA a v Kanadě. Jak může s tímto celosvětovým problémem pomoci bariatrie a pro koho je vhodná?

Bariatrie je poměrně nový obor v chirurgii a zaměřuje se právě na léčbu obezity. Pojem je odvozen z řeckého slova ‚bari‘ neboli těžký. Cílené operace pro snížení váhy se poprvé dělaly v 70. letech, ale až během posledních deseti let se počet bariatrických operací zvyšuje.

Většina zákroků se provádí laparoskopicky a bývá hrazena zdravotní pojišťovnou. V Rakousku, které je velikostí srovnatelné s Českem, se ročně provede 3500 takových operací. V naší republice to je jenom polovina tohoto počtu, protože pacienti často o této možnosti nemají tušení.


Důležité je uvědomit si, že pacienty neoperujeme proto, aby byli štíhlejší nebo hezčí. Chceme, aby byli zdraví.

„Operací, které mají za cíl, aby člověk zhubnul, existuje přibližně padesát. Bandáž žaludku měla svůj vrchol před pěti lety. V Evropě a v USA se za poslední dva roky nejčastěji provádí laparoskopická tubulizace žaludku. Spočívá ve zmenšení žaludku do tvaru rukávu. Ročně u nás v nemocnici provedeme okolo 40 těchto zákroků,“ říká doktor Igor Satinský, primář mezioborové jednotky intenzivní péče pro chirurgické obory v Havířově. Dalším častým zákrokem je gastrický bypass neboli napojení žaludku na tenké střevo, které ale může mít nežádoucí účinky.

Principem všech padesáti typů operací je zmenšení objemu žaludku, aby se do nás vešlo méně jídla. Do normálního žaludku se vejde litr až dva litry stravy. Podstatou je zmenšení žaludku na jeden decilitr, což odpovídá přibližně jednomu jogurtu.

Samotný zákrok probíhá v celkové narkóze a trvá zhruba dvě hodiny. Pokud pacient není závažně nemocný, je přijat do nemocnice v den operace. Při dobrém průběhu je propuštěn 48 hodin po operaci. Poté nastává dvouměsíční období, kdy musí pacient přijímat pouze tekutou nebo kašovitou stravu.

Obezita (ilustrační foto)

„Důležité je uvědomit si, že pacienty neoperujeme proto, aby byli štíhlejší nebo hezčí. Chceme, aby byli zdraví. Obezita je prokázána jako rizikový faktor dalších onemocnění – cukrovky, nádorů, zvýšeného tlaku či bolesti kloubů. Obézní člověk se dožívá o 7 až 15 let méně,“ zmiňuje doktor Satinský.

Operace je prvním krokem, nikoli řešením

Zajímá vás, pro koho jsou takové operace vhodné? Na operace chodí pacienti s druhým a třetím stupněm obezity, tj. s BMI nad 35 a 40. Pacient musí prokázat, že se v minulosti snažil zhubnout jiným způsobem a před operací musí absolvovat gastroskopické vyšetření žaludku a psychologické testy. Jídlo je totiž často nejčastějším antidepresivem.

„Bariatrie je nejúčinnější léčba obezity, zabírá na 95 procent pacientů. Vždycky je ale jednodušší, když pacient zhubne dietním opatřením. Začne jíst méně, zdravěji a začne se více hýbat. Operace má jako každý zákrok svá rizika. Člověk musí změnit svůj životní styl, operace proto není řešením, ale jen první krokem. Vidíme na pacientech, že to byli lidé, kteří hodně jedli a málo se hýbali,“ uzavírá doktor Satinský.

autoři: čan , Andrea Černá
Spustit audio