Beskydská hora Radhošť ukrývá ve svém nitru spleť chodeb a jeskynních prostor

28. říjen 2014
Česko – země neznámá

Hora Radhošť v Beskydech byla v dávných dobách významným kultovním místem starých Slovanů. Na jejím vrcholu prý stála pohanská svatyně s ohromnou dřevěnou sochou boha Radegasta ve strašlivé helmě a pancíři z ryzího zlata. Zde se konaly náboženské obřady a magické rituály, při nichž se přinášely zvířecí, někdy i lidské oběti.

Věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří do našich zemí v 9. století přinesli křesťanství, přikázali tuto sochu vyvrátit, rozsekat a vrhnout do ohně. Podle pověsti ji však pohanští kněží včas ukryli hluboko do podzemí hory. Od té doby tam spolu s dalšími poklady leží údajně v jedné jeskyni za podzemní říčkou, přes kterou vede jen úzká lávka. Na druhou stranu se prý ale nikdo nedostane, neboť lávku hlídá drak a velký černý pes.

Socha boha Radegasta na Radhošti

Pod Radhoštěm je ve skutečnosti doslova spleť cestiček a jeskynních prostor připomínající mraveniště. Cesta do nich je ale velmi nebezpečná a všechny známé vstupy jsou dnes zamřížované. V minulosti se totiž stalo, že badatelé a dobrodruzi, kteří do podzemí vešli, se odtamtud už nevrátili.

Z historických pramenů tedy víme, že pohanskou sochu Radegasta nechali z důvodů změny náboženství vyvrátit Cyril s Metodějem. Na její místo přišel dřevěný kříž, který ovšem neměl dlouhého trvání. Věřící ho často obnovovali, až nakonec byl místo něj v roce 1805 postaven vysoký kříž z kamene. A v roce 1898 byla přistavěna i celá kaple.

K poslední změně došlo na vrcholu Radhoště v září 1930, kdy byl kamenný kříž nahrazen bronzovými sochami Cyrila a Metoděje, které tam stojí dodnes. Nevíme, jestli Cyril a Metoděj tenkrát vůbec tušili, že pod Radhoštěm je plno tajných chodeb. Důležité je, že my o nich dnes víme.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.