Čápi si oblíbili Moravskoslezsko. Z dřívějších hnízdišť je ‚vyhání‘ pěstování monokultur a vysušování luk
Novojičínsko a také blízké oblasti Frýdecko-Místecka a Opavska si jako svůj domov zvolilo nebývale velké množství čápů. Kromě párů, které se do regionu vracejí, tam vznikají i nová hnízda. Co sem čápy láká, o tom jsme v magazínu Křížem krajem hovořili s ornitologem Otakarem Závalským.
Asi nejvíce čápů na malé ploše je v Bartošovicích u tamní zvířecí záchranné stanice, se kterou spolupracujete. Kolik tam je celkem hnízd a kde jsou umístěna?
V Bartošovicích jednak hnízdí handicapovaní čápi, ti vyvádějí mláďata přímo ve stanici, další už delší dobu hnízdí naproti na komíně u mateřské školky. A jedni čápi od svých handicapovaných rodičů ze záchranné stanice si postavili hnízdo na stožáru hned vedle. Takže na 300 metrech území jsou tři čapí hnízda.
Čapích hnízd je v regionu ale opravdu hodně. Kde se ještě vyskytují a kolik čapích rodinek může v Moravskoslezském kraji celkem být?
Mezi deseti okresy s největším počtem čapích hnízd máme hned tři – na prvním místě je 27 hnízdy okres Frýdek-Místek, na pátém místě je Nový Jičín s 20 hnízdy a na desátém je Opava se 17 hnízdy. Čápi tam stále nacházejí vhodné podmínky, i když dochází k určitému přesunu do podhůří.
Máte nějaké vysvětlení, proč se čápům v našem regionu tak líbí?
Oni potřebují buďto mokré louky a mokré pastviny. A protože těch v nížinách ubývá, tak našli „náhradní ubytování“ právě v podhůří. Takže čapí okresy už dnes nejsou Břeclav nebo Hodonín. Čápi se stěhují k horám, kde nacházejí rozmanitou potravu. Přiznejme si, v lánech kukuřice a řepky, která se díky zemědělské politice nejvíce rozmáhá, potravu lovit nemohou. A taky se tam žádná nenachází.
A pokud by měl někdo zájem, aby se v jeho blízkosti usídlili čápi, může pro to něco udělat?
Čápi jsou dost konzervativní a většinou si hnízdiště vyhledávají sami a tvrdošíjně na nich lpí. V posledních letech si ale místo stromů a komínů oblíbili sloupy elektrického vedení, což je nebezpečné pro čápy i pro to vedení. Ale právě tady za pomoci odborníků mohou lidé ta hnízda přemístit. Ale musí to být opravdu za pomoci odborníků, protože hnízdo se musí umístit na podložku, která vydrží zatížení stovek kilogramů, a také manipulace na sloupu vedení je nebezpečná. Dále se to musí provést v době, kdy už čápi mají mláďata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
