Charita učí pečovat o nemocné na kurzu domácí péče pro laiky

4. březen 2016
Dobré odpoledne

Mít v domácí péči svého blízkého je náročné fyzicky i psychicky. Zvládnout situaci může pomoci kurz Charity Ostrava nazvaný Jak pečovat o nemocného v domácím prostředí.

Lidé tady dostávají praktické rady jak ze zdravotní, tak sociální oblasti. Podle vedoucí Charitního střediska sv. Kryštofa Petry Křetinské, se kterou jsme natáčeli rozhovor, jim to může v mnohém ulehčit obtížnou situaci, kdy se například starají o pacienta imobilního nebo trvale upoutaného na lůžko.


Kdo se do kurzů může přihlásit?

Přihlásit se může každý, kdo má zájem – kdo o někoho pečuje, nebo ten, kdo si myslí, že bude v brzké době o někoho pečovat. Přihlásit se může přes stránky Charity Ostrava, kde jsou přesné termíny kurzů.

Kurzy děláme každý měsíc přímo v Hospici sv. Lukáše. Děláme teoretickou i praktickou část, kde ty pečující učíme, co mají všechno udělat, jak se o pacienta postarat nejen po zdravotní ošetřovatelské stránce, komunikujeme s nimi i po stránce sociální.

Z čeho mají lidé nejvíce obavy, na co se nejvíce ptají?


Dotazy do naší sociálně-zdravotní miniporadny můžete psát na mailovou adresu: nada.cvancarova@rozhlas.cz, nebo také zavolat na číslo 596 203 213.

Největší obavy jsou samozřejmě z té péče, zdali to zvládnou, co bude do budoucna. Věkový rozdíl je velký. Nejmladší dívce bylo dvacet, ale chodí tam i senioři kolem sedmdesátky nebo i osmdesáti let. A všichni se bojí, jestli to zvládnou. To je pro ně takový vykřičník.

Máme tady spoustu kompenzačních a antidekubitních pomůcek a ukazujeme všechno, co by se dalo zvládnout v domácích podmínkách.

Určitě je to mnohem názornější, než jen někde něco přečíst...

Tady se po teoretické stránce dozví úplně jednoduše, jak o toho nemocného na lůžku pečovat. Jak vlastně provádět hygienu, jak nakrmit, jak podat tekutiny. Třeba pro mne, jako pro zdravotníka, už jsou to banální věci, ale když říkám, že tekutiny se můžou podávat přes stříkačku, nebo přes kojeneckou láhev, nebo jen po lžičkách – a když najednou vidím, že si berou propisky a začínají psát, tak mne to i těší. Opravdu je o to velký zájem. A nejvíce mne těší, když při odchodu z kurzu řeknou, že většinou se dozví ještě víc, než chtěli.


Celý rozhovor s vedoucí Charitního střediska sv. Kryštofa Petrou Křetinskou si poslechněte kliknutím na odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.

autor: čan
Spustit audio