Cvičit je důležité, ale je třeba to dělat správně, říká primář Kusyn
Bolesti zad mohou mít celou řadu příčin. Často za ně může vadné držení těla, které se dříve nebo později může projevit na našem zdraví. Jsme stvořeni k pohybu, ale věčně nás něco pobolívá. Jak bolestem předcházet a jak je léčit, ví primář rehabilitačního oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě Michal Kusyn.
Existují lidé, kteří mají vadné držení těla geneticky vrozené. Většina lidí je ale zdravých s tzv. funkčními odchylkami způsobenými vnějšími vlivy a způsobem života. Výraznější odchylku dokáže rozeznat i laik. Typické vadné držení těla je hlava v předsunu se zakloněným krkem, kulatá ramena, hrb v hrudní páteři, nebo naopak výrazné prohnutí v bederní páteři, vystrčený zadek, nohy do X nebo do O. U správného držení těla by neměly být žádné výraznější odchylky.
Nejlepší je, když děti vypustíme ven a oni neorganizovaně běhají, skáčou, lezou a válí se po zemi. Umění padat je dovednost, kterou dnes málokdo umí.
„Nevhodné pohybové stereotypy si s sebou neseme celý život. Už od školy tráví dítě většinu času vsedě – při výuce, při učení, u televize i u počítače. V dospělém věku lidé většinou pracují delší dobu ve stejné poloze. Dalším důvodem je malá pohybová aktivita u dětí i dospělých. Existuje i druhá skupina, která má sportu až příliš – sportovci, kteří nedostatečně regenerují. Jedním z hlavních faktorů bolesti zad je také stres,“ říká primář Kusyn.
Teorie přirozeného pohybu
Nedostatečné pohybové dovednosti, které děti mají, jdou vidět už ve školním věku. Děti nejsou schopny udělat kotoul, přitáhnout se na hrazdě, dělá jim problém jednoduchá gymnastika.
Trendem dnešní doby je specializace na profesionální sport. Děti při něm mívají tréninky třikrát až čtyřikrát týdně, o víkendech absolvují neméně náročné zápasy. Výsledkem je nedostatečná regenerace a malá kompenzace jednostranné zátěže. V dospělosti mají organismus opotřebený o deset až dvacet let více, než by měly mít.
Čtěte také
Doktor Kusyn zná jednoduché řešení: „Snažím se razit teorii přirozeného pohybu, zvláště ke vztahu k dětem. Měly by se hýbat spontánně. Nejlepší je, když děti vypustíme ven a oni neorganizovaně běhají, skáčou, lezou a válí se po zemi. Umění padat je dovednost, kterou dnes málokdo umí.“
Určitých rodičovských chyb se dá vyvarovat už v batolecím věku potomka. Je ale třeba si uvědomit, že samo dítě ví, jak se má vyvíjet. Jeho vývoj od narození po vzpřímení je geneticky daný. Dítě trénuje a zkvalitňuje si svůj pohybový aparát postupně a my mu v dobré víře můžeme i ublížit.
Rozhodně nesoupeřte se sousedovým dítětem, které sedí o měsíc dřív než to vaše. Každé dítě má svůj čas, dáváním do chodítek a jiným pasivním ulehčováním dítě akorát brzdíme.
Kompenzace jednostranného pohybu
V pozdějším věku nás trápí hlavně držení páteře a shrbená záda. Nikdy není ale pozdě s tím něco udělat. Zjednodušeně se dá říct, že pokud člověka bolí záda nebo klouby, dělá něco špatně.
„Jednostranný pohyb lze kompenzovat turistikou, plaváním či posilováním zkrácených svalů. Na oddělení léčebné rehabilitace se pak případný pacient naučí posilovat, protahovat, správně dýchat či pomáhat si automasážními technikami. Pro děti od 6 do 15 let máme kurzy pro rozvoj všeobecné pohybové průpravy vedené fyzioterapeutem. Nabízíme i bazén, nebo SM systém, což je cvičení pro dospělé s pružnými gumami. Cvičit je důležité, ale je třeba to dělat správně,“ dodává primář Vítkovické nemocnice v Ostravě Michal Kusyn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
