Jak zvládat domácí péči o nemocné seniory

Péče o vážně a dlouhodobě nemocné blízké není pro jejich rodiny doma většinou jednoduchá. Mimo jiné se musejí naučit zvládat různé obtíže, které přináší pacientův zdravotní stav. V praxi se s tím denně setkává primářka Oddělení následné péče Nemocnice v Bílovci Dagmar Palasová, která působí také jako lékařka v Mobilním hospici Ondrášek.

Dnes se budeme věnovat dotazu, který nám poslala paní Andrea z Ostravy. Píše toto: Staráme se doma o maminku, která už nemůže bydlet sama. Je jí 78 let a velmi špatně vidí. Do toho se přidaly i jiné zdravotní komplikace. Maminka byla i na vyšetření v nemocnici. Za každou cenu chtěla domů, ale skoro vůbec nejí, je slabá, apatická a většinou jen leží. Jak to udělat, aby měla nějaké živiny a jde nějak vrátit chuť k jídlu?

Paní primářko, jak postupovat, když člověk v domácí péči přestane jíst a třeba dokonce i pít?

Tady musíme zvážit nebo budeme muset pátrat, proč tomu tak je. Takového člověka by určitě měl vidět lékař a vyloučit dehydrataci, vyloučit třeba infekci, ale vyloučit i těžkou formu třeba deprese nebo poruchu štítné žlázy.

Na druhou stranu se opravdu může jednat o to, že dlouholetý člověk je na konci svých možností, postupně vypovídají jeho systémy, méně chodí – nejdřív si dojde na poštu, pak už chodí jen do kuchyně, později ke stolu a pak už jen zůstává v lůžku. A jak klesá ta mobilita, tak velice podobně klesá třeba i zažívání, příjem potravy. Je to přirozené, že člověk nejdříve přestává jíst, pak přestává pít a stačí mu méně a méně.

Co můžeme v této chvíli udělat, je to, aby to, co ten člověk přijme, byla co nejkvalitnější strava. Aby obsahovala co nejvíce kalorií, aby byla výživná, aby měla dostatek vlákniny a hlavně bílkovin.

Musíme zohlednit i to, že starší člověk má třeba protézu, že není schopen už tu stravu pokousat. Nebo že je mu nabízeno něco, co mu opravdu nechutná. I když si myslím, že v tomto má to domácí prostředí výhodu.

To znamená, je možné i v domácích podmínkách podávat pacientovi infuze a třeba i umělou stravu?

Umělou stravu – pokud máte na mysli ty nutridrinky, tak to si myslím, že je určitě velká výhoda, že v malém koncentrovaném množství dokážeme poskytnout pacientovi plnou stravní jednotku s tím, že to obsahuje všechny potřebné živiny pro náš život.

Stále také závisí na možnostech praktického lékaře nebo agentury domácí péče, která je v tom okolí.

Častým problémem bývá u starých nebo nemocných lidí inkontinence. Co z inkontinenčních pomůcek byste rodině a blízkým doporučila a nakolik jim může přispět pojišťovna?

Co se týká inkontinenčních pomůcek, myslím, že nejlépe poradí praktický lékař toho pacienta, protože máme různé inkontinence, někdy je jen částečná a tam stačí jen vložky, nebo je plná, kdy je inkontinence jak moči tak stolice a tam opravdu už patří ty pleny. Takže podle toho stupně inkontinence hradí i pojišťovna v různém stupni tyto pomůcky.

Samozřejmě těch potíží v rodinné péči může být více. Například jak pečovat o nemocného, který je dlouhodobě upoutaný na lůžko a kterému hrozí proleženiny?

Na lůžku ale doma|foto: Ľubomír Smatana

Tam je zásadou, aby se s tím člověkem často hýbalo, aby byl polohován a nezůstával dlouho na jednom místě, protože proleženina vzniká právě tlakem kůže nebo těla na podložku, které je pak špatně prokrveno, čímž se tam nedostává dost kyslíku a veškerých živin. Takže pokud toho člověka č. Takže pokud toho člověka často polohujeme, to znamená - převracíme třeba co dvě hodiny ze strany na stranu, tak tomu dokážeme předejít. A samozřejmě za pomoci moderních prostředků, antidekubitárních matrací.

Péče je určitě velice náročná. Kdo nám s ní může pomoci?

Určitě s ní může pomoci agentura domácí péče, měl by o takového člověka, který dlouhodobě leží v domácím prostředí, určitě pečovat praktický lékař – čas od času navštívit pacienta a poradit rodině s další péčí.