Kapucínský kostel přitahuje lidi i něčím jiným než Božím slovem

Býval pýchou kapucínského řádu, poslední půlstoletí mu ale zasadilo pár hlubokých ran. Kostel svatého Josefa v kapucínském konventu ve Fulneku zchátral natolik, že se dostal do kategorie nejohroženějších památek na Moravě. Nákladná oprava mu dala druhý dech a dnes slouží jako kulturní a společenské centrum. Málokdo ale ví, že chrám ukrývá i tajemná, energií nabitá místa. A tam by vás to mělo táhnout silněji než do pověstných Lourd.

„Když jsem tady působil jako správce, jednou týdně mne tady nezávisle na sobě navštěvovaly starší dámy, které se přicházely takzvaně nabít. A tvrdily mi, že měsíc mají pohodu, co se týče problémů s pohybovým ústrojím,“ vzpomíná Josef Pavlíček, někdejší správce památky a hlavně fulnecký patriot, který má místní historii v malíčku.

V kostele svatého Josefa nám ukazuje tajemná místa se silnou pozitivní energií a přidává legendu. Prý je to mocnější než Lourdy. „Tady v klášteře byla zjištěna tři místa,“ říká.

Při natáčení magazínu Křížem krajem jsme na zemi jednoho z míst našli postavený skleněný džbánek s vodou. „Právě si tady nabíjí energií vodu – na džbánku je napsáno láska, tak to asi paní průvodkyně,“ tipuje Josef Pavlíček.

Loretánská kaple

Kostel není jediným místem na návrší za Husím potokem, které by turista neměl minout. Ostatně kapucínská historie plní v kronice města docela dost stránek. Řád mnichů kapucínů se stavbou kláštera snažil konkurovat augustiniánům, kteří sídlili na opačné straně města.

„Úplně obvyklé to asi nebylo, nicméně ve Fulneku to takhle bylo. Augistiniánský klášter tady fungoval od 14. do 18. století, kapucínský klášter zde byl postaven v 70. letech 17. století. V určité časové etapě si konkurovali. Augustiniáni byli vlastně zrušeni za josefínských reforem, kapucíni tady byli až do roku 1950,“ říká památkářka Markéta Jurášková.

Štoček Loreta a kostel sv. Josefa|foto: Muzeum Novojičínska

Jejich trumfem bývala loreta, svaté poutní místo, kam kdysi mířila slavnostní procesí, říká Josef Pavlíček a ukazuje na původní nákres loretánského areálu. „Uprostřed se nacházela ta Santa Casa, svatá chýše, v pozadí v těch nárožích kaple – zasvěcené jednotlivým světcům a tady máme to krásné průčelí s tou věžičkou,“ popisuje.

A co byla Santa Casa? „Bylo to vlastně takové středové místo toho čestného dvora kaple. V 19. století došlo k postupné devastaci a zboření loretánské kaple. I tyto nárožní pavilonky byly sníženy o to patro a dnes tady vidíme empírovou vilu loretu,“ dodává památkářka.

Více o kapucínském areálu uslyšíte v magazínu Křížem krajem. Záznam pořadu najdete v odkazu 'Přehrajte si celý příspěvek' nebo spolu s dalšími díly v iRadiu.