Komenského sady jsou přírodní katedrálou Ostravy
Komenského sady znají všichni Ostravané, některé detaily, které vymysleli jeho tvůrci, jsou však málo známé. Jde například o místo v jeho severní části, které má zvláštní kouzlo v době slunovratu. Pravidelným návštěvníkům, kteří podobně jako beskydští Lysaři chodí do parku každý den, jde hlavně o klid a relaxaci v této zelené katedrále Ostravy.
„Toto je pro mne nejmagičtější místo v parku. Když se z místa, kde teď stojíme, budeme otáčet téměř 360 stupňů, pořád se nám budou rámovat krásné kompozice. V den slunovratu slunce zapadá, dá se říct, v ose parku. Když vás ty dlouhé paprsky osvětlují, je to velice zajímavé a magické,“ říká architekt Radim Václavík.
Krásu parku oceňují mnozí lidé, kteří si bez něho nedokáží představit jediný den. „Miluji to tady. V Ostravě žiji 20 let a bydlím tady jen kvůli tomuto parku,“ říká jedna z častých návštěvnic sadu Michaela Sekničková.
Pravidelně tam chodí také Zdeňka Sochová. „Chodím tady přes 30 roků, mám sedmého psa a je nám tady hrozně moc dobře. Být v tom parku je něco úžasného, když je člověk celý život Ostravák,“ dodává paní Sochová.
Podle architekta Radima Václavíka je park výjimečný svou velikostí a charakterem volné krajiny v centru města.
„Že to v minulosti trošku přerostlo, tak to získalo takový rustikální charakter. A když jsme zvažovali, jakým způsobem zasáhneme do kompozice, přišli jsme s principem, že vytváříme jen takové pasparty, chceme rámovat jen to, co tady je. Chtěli jsme, aby se člověk nadále díval na oblohu, na stromy, na ptáky a vůbec nesledoval zásahy stavebních úprav,“ vysvětluje architekt.
Na procházku do ostravských Komenského sadů vás pozveme v našem magazínu Křížem krajem. Poslechněte si záznam pořadu (viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
