Kostel v Andělské Hoře inspiroval stavitele dalších renesančních chrámů
Andělská Hora na Bruntálsku vznikla jako město, které mělo být zázemím pro četné doly v okolí. Kromě materiální podpory měla také za úkol poskytovat podporu duchovní. Z některých zpráv se zdá, že historie zdejšího kostela je dokonce starší než historie města samého. A to už stojí za malou návštěvu.
Město Andělská Hora bylo založeno kolem roku 1540 s horními právy. Svědčí nám o tom doklady o získání horních registrů a také důlního řádu. Jak napovídá znak města, byla tato oblast v době založení města v držení rodu Bruntálských z Vrbna.
Podle historiků však byla oblast Andělské Hory osídlena ještě dříven než bylo město de iure založeno. Kupodivu o tom máme zprávu, která souvisí s kostelem. Dochovala se v konsistorním archívu a tvrdí, že zde stával dřevěný kostelík už kolem roku 1500.
Více o této stavbě bohužel nevíme. Z dokladů, které najdeme přímo v současném kostele v Andělské Hoře, se ale dá usuzovat, že současná stavba farního chrámu Narození Panny Marie souvisela přímo s budováním nového města. Svědčí o tom mimo jiné i čestná poloha svatostánku uprostřed nově vytýčeného čtvercového náměstí. Také na mapě Bruntálského panství z roku 1579 je už kostel zaznamenán.
Historikové se shodují, že právě v této době byl kostel dostavován. Vzhledem k ritu majitelů panství je jasné, že to byl kostel pro evangelické věřící. Z té doby se dodnes dochovalo obvodové zdivo. Kostel byl dokončen patrně někdy v roce 1584. Velkou jednolodní orientovanou stavbu s věží, kterou venku členily opěrné pilíře, obdivovali mnozí doboví stavitelé, a tak měla velký vliv na následnou renesanční kostelní architekturu budovanou v širším okolí. Chceme-li se tedy podívat, jak kostel vypadal před přestavbami, měli bychom zamířit do Brantic, Branné či do Sobotína.
Po Bílé Hoře se poměry na panství změnily. Novou vrchností se stal Řád německých rytířů a kostel navždy opustil evangelický pastor. Chrám byl opraven, aby mohl sloužit katolické konfesi. V roce 1655 byl nově zasvěcen Narození Panny Marie. V původní podobě kostel vytrval až do požáru 6. dubna 1732. Po požáru byl kostel přestavěn a barokizován. V této podobě zůstal až do poloviny 19. století, kdy prošel postupnou opravou omítek i obnovou mobiliáře. Následné úprava provedené ve 20. století byly již spíše kosmetické.
Skutečnou dominantou kostela Narození Panny Marie je věž. Je 54 m vysoká a vrcholí barokní přilbou se dvěma věžními báněmi. Ve věži se nacházely samozřejmě i zvony. Ty však padly za oběť sběru kovů za I. světové války a ty, které je nahradily, musely být odevzdány za II. světové války. Dnes je ve věži pouze jediný zvon.
Farní kostel v Andělské Hoře sice není tak populární jako poutní chrám sv. Anny na nedalekém Anenském vrchu, přesto je zajímavou ukázkou horské sakrální architektury. I když se jeho cenná, ranně renesanční podoba nedochovala, tím, že byl prvním svého druhu v kraji, ukázal cestu mnoha dalším stavitelům.
I později však byl centrem zbožného lidu, který sem docházel z celého města i z okolí. A měl chrám v úctě. Dokonce takové, že při jeho opětovném vysvěcení roku 1734, byl učiněn slib, že se v budoucnu nebudou od Velikonoc do slavnosti Božího Těla pořádat žádné taneční zábavy. Dnes už to sice neplatí ale po letech chátrání se kostel začíná opět opravovat. Snad je to dobrá zpráva nejen pro chrám, ale i pro celý kraj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
