Kříž v lese u starojičínského hradu obestírá strašidelná legenda
Kříž uprostřed lesa na dohled od hradu ve Starém Jičíně obestírá jedna strašidelná legenda. Kousek nad ním prý otiskl do skály svou hlavu a kopyto samotný čert. Obec teď nechala kříž opravit a místní nadšenci, kteří se starají o hrad, připravují instalaci tabule, kde si budou moct lidé o pověsti přečíst.
Ladislav Juroš je purkrabí hradu Starý Jičín, jinak také poloprofesionální archeolog. A právě s ním stoupáme po schodech k paláci zříceniny hradu Starý Jičín.
„V severním paláci existoval ve své době rytířský sál. Byl rozpoznán na základě šestibokých dlaždic, které se zachovaly. Takže tady si lze představit dlouhý stůl, rytířská křesla, obrazy na stěnách. A ten sál, to je naše stěžejní místo, právě odtud byl pan Vok unesen čertem,“ začíná purkrabí hradu dávnou pověst.
Jak se tedy čert dostal na hrad? „Pan Vok ve svých počátcích nebyl šlechtic. Zamiloval se ale do zdejší šlechtičny, mladé krásné dcery Anežky. A musel ji vydobýt rytířským způsobem, v rytířském souboji. Takže uzavřel dohodu s čertem a ten mu pověděl, že samozřejmě celý turnaj vyhraje, všechny rytíře porazí. Do roka a do dne ho ale odnese do pekla,“ vypráví pan Juroš.
„Takže tady po téhle cestě, jak teď jdeme, je to takový skalnatý hřeben, tak ujížděl čert s panem Vokem. Je to docela prudká cesta, hodně kamenitá, skalnatá. A už se blížíme k otisku čertovy hlavy a kopyta. Za stromy už se rýsuje silueta kříže. Tady v tomhle místě uviděl kříž v celé své kráse, no a tím pádem ten čert s tím koněm zakopnul, pan Vok zůstal tady ležet ve křoví a veškerá kletba a veškeré dohody s peklem a čertem byly minulostí,“ říká purkrabí.
Kříž nedávno prošel opravou, je tam i místo pro odpočinek – stůl i s lavičkami.
Na každém šprochu...
Ta pověst, co je na ní pravdy? Je to opravdu jen legenda? „V každém případě se říká, že na každém šprochu je pravdy trochu. Takže určitě by se dalo věřit, že tady k nějaké události došlo. A díky tomu, že kříž je vyobrazen už na vedutě z roku 1671, i když v dřevěné podobě, takže tady opravdu k něčemu došlo,“ dodává Ladislav Juroš, poloprofesionální historik, archeolog a také purkrabí hradu Starý Jičín.
Do budoucna počítá, že by zde pověst připomínala informační tabule. Pokud to bude možné, lidé by si tady vše přečetli už příští rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
