Křížem krajem na návštěvě rodného domu otce genetiky

20. duben 2015

Začalo to u rostlinek obyčejného hrachu. Dnes najdete jméno hynčického rodáka Johanna Gregora Mendela v encyklopediích u pojmů jako dědičnost, genetika a hybridizace. A právě letos je to rovných 150 let od zveřejnění Mendelových objevů. V našem magazínu otce genetiky připomeneme – zveme vás do jeho rodného domu v Hynčicích u Vražného.

Letos je to rovných 150 let, co přírodovědec, kantor a taky opat formuloval své zákony dědičnosti. O pokusech s rostlinnými hybridy a taky o životě slavného rodáka se návštěvník dozví v Mendelově památníku v Hynčicích u Vražného na Novojičínsku. Funguje už padesátou sezonu.

„Celé první podlaží je věnováno kraji, kde se Mendel narodil, ze kterého odešel do světa – tedy do hlavního města Moravy, do Brna,“ říká starosta obce Vražné Vladimír Nippert.

Památník je zřízen v místě rodného domu, na tomto statku se Mendel 20. července 1822 narodil. Vyrostl v prostých poměrech rolnické rodiny.

„A tím, že šel za vědou a poznáním, dostal se někam, kde by se běžně nedostal, pokud by zůstal na tom statku,“ dodává starosta.

Jak to bylo s hrachem

„Dělal pokusy na vícero druhů rostlin, ale jako nejvhodnější si vybral hrách. A vybral si dobře, protože má vhodné vlastnosti pro to, aby se mohly projevit ty dědičné vlastnosti a mohl na nich ukázat přenos vloh na další generace,“ poznamenal Radim Jarošek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V památníku Johanna Gregora Mendela

Pokud bychom měli v kostce říci, na co vlastně Johann Gregor Mendel přišel, tak objevil principy dědičnosti. Základní způsoby, jak jsou přenášeny vlohy (nikoli vlastnosti) z rodičů na další generace.

„Uměl předem říci, jaký poměr jednotlivých vloh se potom do těch dalších generací přenáší. A mohl tím pádem přesněji říct, jaké vlastnosti by mohly rostliny nebo živočichové mít, což se předtím nevědělo,“ upřesnil Jarošek.

Dodal, že Mendelova práce, která byla před 150 lety v Brně zveřejněna, vzbudila tehdy docela ohlas přírodovědného spolku a následujícího roku byla vytištěna. Pak ovšem zapadla.

„Mendel se sám snažil na své výsledky upozornit kolegy odborníky po celém světě – poslal ji dokonce i Darwinovi a dalším významným vědcům. Ale oni prostě buď ten význam v té době nepochopili, nebo to považovali za natolik nové, nerozuměli tomu, že až do roku 1900, kdy to bylo vlastně znovu objeveno, se o tom ve vědeckém světě skoro nemluvilo,“ připomněl Radim Jarošek.

Více se o osobnosti otce genetiky Johanna Gregora Mendela dovíte poslechem zvukového záznamu našeho magazínu – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.

Spustit audio