Maryam Saleh, Maurice Louca, Tamer Abu Ghazaleh. Soundtrack postrevoluční deziluze s maskou klauna

Arabský hudební underground nepředstavuje každodenní téma, když na něho ale přijde řeč, vždy v souvislosti s mimořádnou událostí. Ta právě nastala: album Lekhfa, rozjímání o pravdě, svobodě a nočních můrách mladých Egypťanů, dokonce aspiruje na jednu nejdůležitějších arabských nahrávek dekády.

Arabská alternativní hudba je podle libanonské zpěvačky Yasmine Hamdan radikální odpovědí na kýčovitý arabský pop, nezdravě znečišťující rádiový éter Středního východu a zároveň důležitým zdrojem sebevyjádření, vzpoury a protestů. Umělci, neváhající jít i za cenu cenzurních zákazů do střetu s oficiální kulturou, jsou v celém arabském světě považováni za hlas mladé generace těžce frustrované z výsledků Arabského jara. Falešné přísliby na ní totiž už dávno neplatí, cítí se uvězněná v realitě, kterou nedokáže změnit a přestože se snaží s beznadějí vyrovnat, stojí před zásadním problémem: neví jak.

Odpověď neznají ani muzikanti s hvězdnou reputací: egyptská zpěvačka Maryam Saleh, palestinský multiinstrumentalista Tamer Abu Ghazaleh a káhirský electro producent Maurice Louca . Nabízejí však vzrušující hudbu s osobním ručením a texty egyptského básníka Mido Zoheira.

„Když se na jeho básně podíváte blíž, zjistíte, jak krásně používá každodenní neformální jazyk, a přesto z toho vychází poezie. Má talent vyhýbat se nihilismu ve prospěch vícerozměrné dystopie a černého humoru," tvrdí Maryam. A ta věru o poezii za hranou společenské korektnosti něco ví.

Výtvarnice a herečka, toužící odmala po rolích klaunů, se narodila v umělecké rodině – otec je divadelní režisér a spisovatel Saada Saleha – hostící ve svém domě blízkého přítele, slepého folksingera Sheikha Imama, vězněného a pronásledovaného za Násirova i Sadatova režimu. Než v roce 1995 zemřel, stačil ho poznat i svět, a když postupně zapomínal, Maryam mu Imamovy písně připomněla na albech natáčených s ikonou libanonského undergroundu Zeidem Hamdanem a skupinou Baraka Band. Zabalené do psychedelického rocku a elektroniky, čímž pro ně otevřela prostor mladým posluchačům.

S divadlem a progresivní hudbou je spojený také manžel Maryam – Tamer Abu Ghazaleh. Totéž platí pro Mauriceho, známého z výjimečného alternativního projektu The Dwarfs Of East Agouza, do něhož vstoupili americký baskytarista Alan Bishop (zakladatel labelu SublimeFrequencies) a famózní egyptský hráč na loutnu oud Sam Shalabi.

Tři roky natáčené album Lekhfa – dokonalý soundtrack postrevoluční deziluze – přináší momenty naprosté extáze. Z propojení úchvatných poetických obrazů pochybností, zrady, zoufalství a kousavého cynismu s hudbou, elektroniky s akustickými nástroji a empatií tvůrčí trojice. Hutný sound přeskakuje mezi experimentální elektronikou tanečního stylu mahraganat, dravostí egyptského městského popu chaâbi, samply súfijských rytmů, rockem, popem a psychedelií. Až neúnosnému rytmickému napětí s katarzními účinky vystavují co chvíli stopku úlevné lyrické pasáže, až vám, Zoheirovými slovy, „padají slzy velikosti cihly“.

Spustit audio