Masožravky z celého světa vystavuje Botanická zahrada Ostravské univerzity
Desítky druhů masožravek z celého světa, některé právě ve květu. To je lákadlo Botanické zahrady Ostravské univerzity, která zve v těchto dnech na výstavu masožravých rostlin.
Jak lákají masožravé rostliny do pastí své oběti, co vše dokážou spořádat, jak se pěstují a kterým druhům se u nás daří. To vše ukáže výstava Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Do 27. června zve zájemce z řad široké veřejnosti na prohlídku desítek druhů masožravek.
„Pod masožravou rostlinu patří ty rostliny, které mají schopnost hmyz ulovit, jsou schopny z něho přijmout látky potřebné pro svůj růst a využít je potom v konkurenčním boji s ostatními rostlinami,“ říká vedoucí botanické zahrady Tomáš Tureček.
Ne všechny druhy masožravých rostlin jsou však na tomto způsobu příjmu živin závislé. Řadě z nich se velmi dobře daří i bez živočišné potravy. Patří mezi ně například špirlice, které čerpají živiny z půdy jako jiné rostliny.
I masožravky kvetou a voní
„Masožravky kvetou a to právě můžeme vidět u těch špirlic, které jsou těsně po odkvětu. Jsou tady ještě zaschlé korunní lístky, ale jdou vidět kališní lístky, je vidět, že jsou krásně probarvené. Některé druhy rosnatek návštěvníci uvidí kvést třeba právě v tomto období,“ připomíná botanik.
„Některé druhy částečně voní. Dobře to jde poznat právě u špirlic. Pod okrajem obustí té láčky jsou vonné žlázy, takže vlastně vylučují takovou medově nasládlou vůni,“ popisuje.
Adéla ještě nevečeřela
Masožravka Adéla je čistě filmařskou fantazií. „Nejčastější dotaz návštěvníků je, jestli máme nějakou masožravou rostlinu, která sežere manželku, manžela, tchýni... Já říkám, je to možné, ale po kouskách,“ usmívá se botanik.
A také takové druhy ve skleníku Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity mají. „Jsou to druhy, které jsou schopny jako kořist pojmout malého hlodavce,“ dodává.
Pokud se na výstavu vypravíte, čeká vás na 90 druhů masožravých rostlin pocházejících z celého světa. Mimo to si můžete prohlédnout venkovní výsadby, případně i tropický skleník, kde právě kvete a plodí banánovník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
