Na návštěvě frenštátského muzea. Od stěhování do honosné stavby v centru města uplynulo 10 let
Muzejníkům ve Frenštátě pod Radhoštěm určitě nejeden jejich kolega tak trochu závidí. Tato vážená instituce totiž sídlí v moderně opravených prostorách historické budovy poblíž náměstí. Přesunula se tam před 10 lety a toto výročí si právě teď připomíná výstavou fotografií a historických předmětů ze svých sbírek.
Hned za vstupními dveřmi do frenštátského muzea se potkávám s vedoucí zdejší pobočky Muzea Novojičínska Alenou Figarovou. Ta budova je taková velmi dominantní. Co tady původně bylo, to nebylo zřejmě muzeum od počátku?
„Budova patří k dominantám města. Je to původně budova bývalé chlapecké školy, která byla postavena v roce 1875. A vždycky sloužila školním účelům, a to až do roku 2002, kdy byla slavnostně předána muzeu, a začaly se budovat nové muzejní expozice,“ říká vedoucí muzea Alena Figarová.
V budově muzejnictví kořeny zapustilo v roce 1893, když zde začala vznikat první muzejní a vlastivědná práce. Tehdy vznikl národopisný odbor, který sbíral sbírkové předměty pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Iniciátorem byl místní učitel Jiří Felix.
Typické expozice? Tkalcovství, vystěhovalectví
„Já bych řekla, že takovou typickou expozicí je expozice tkalcovství a barvířství, protože to bylo převažující povolání místních obyvatel, kterým se ve velké míře živili. A my tady máme ojedinělý soubor tkalcovských stavů historických původních z druhé poloviny 19. století. A potom takovým silným tématem, který je pro Frenštát typické, je emigrace do Ameriky ve druhé polovině 19. století. Tyto expozice se nacházejí vedle sebe, takže máme možnost si je prohlédnout současně,“ říká vedoucí muzea.
Expozice vystěhovalectví má název Tam za mořem. Části expozice spojuje model lodi. „To je taková kopie, kterou vytvořili výtvarníci, aby si lidé dokázali představit, jak asi ta loď vypadala. Spojuje tady tu českou část a tu americkou část. V těch náznacích lodních okének vidíme, jaké věci si lidé mohli sebou vzít,“ ukazuje Alena Figarová.
Podle ní bylo v budově vybudováno celkem devět expozic, a to na ploše více než 1000 metrů. Expozice zahrnují jak historii města, národopis města, přírodu, potom druhou polovinu 19. století. A nahoře v posledním patře, v podkroví, je expozice výtvarného umění.
Muzejní ohlédnutí
S Alenou Figarovou, vedoucí frenštátského muzea, jsme teď sestoupili zpět do přízemí do dvou tříd, které slouží jako galerie, kde se neustále mění její obsah. Teď je tady výstava k 10 letům fungování muzea v této budově. Co tady lidé najdou?
„Já bych třeba upozornila na pozůstalost po olympijském vítězi panu Jiřím Raškovi. My jsme tu pozůstalost získali od rodiny a je to opravdu velký soubor věcí. Zejména sportovních trofejí, ale i osobních potřeb, korespondence, dopisů, fotografií, vysvědčení a tak dále. Takže opravdu všechno, co se týká Jiřího Rašky, je dnes ve sbírkách muzea ve Frenštátě?,“ dodává Alena Figarová.
Výstava Muzejní ohlédnutí je prodloužena do 25. února tohoto roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
