Na návštěvě mezi muzikanty, kteří hrají zpaměti, protože nevidí
Některým z nás je svět vidoucích lidí navždy uzavřen. Příkladem mohou být lidé, kteří se pravidelně scházejí v hudební škole ve Studénce-Butovicích. Mají společný handicap. Stejně jako tamní nevidomý učitel Zdeněk Vlk, který mladé muzikanty vyučuje hře na kytaru, flétnu, saxofon a klarinet.
Ve Studence-Butovicích je speciální Základní umělecká škola, která se specializuje na zrakově postižené. Mladé kytaristy, saxofonisty a klarinetisty v ní učí nevidomý Zdeněk Vlk, absolvent pražské konzervatoře Jana Deyla.
K nadaným muzikantům butovické hudební školy patří nevidomý čtrnáctiletý Martin Kubíček. Jednou by chtěl studovat hru na kytaru na konzervatoři. Možná, že jeho štěstím bylo, že potkal stejně postiženého učitele, který se mu snaží předávat všechny své zkušenosti.
Nevidomému muzikantovi nestačí ovládnout Braillovo písmo. Musí se v tomto bodovém systému naučit i zaznamenávat a číst hmatem také noty. V praxi to znamená, že mu jeho asistentka diktuje, co je v běžné notové osnově a Martin si sám to, co slyší, musí přepsat do svého slepeckého písma.
Jak se to dělá, jak se žák s učitelem při čtení not vlastně domluví – nejen to ale i další zajímavosti se dovíte poslechem přiloženého audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ hned v úvodu článku). Tento i další díly pořadu pak najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
