Na Ondřejníku vás přivítají sochy a zvonička lásky
Zimní areály nezahálí ani v létě. Například v Opálené v Beskydech si lidé mohou půjčit koloběžku a sjet si třeba dolů z Ondřejníku. K areálu teď vede úplně nová cesta a zajímavé je i jeho zázemí. Turisté se tam totiž seznámí s příběhem portášské rodiny. Dřevěné sochy v nadživotní velikosti, které vytvořila řezbářka Jana Vytřasová, připomínají více než 200 let starou historii.
„Jako první byla vytvořena hlavní postava portáše s puškou a s vlkem. Portáši byli místní ochránci, kteří dobře znali poměry na horách, takže to dobře fungovalo,“ říká v rozhovoru provozovatel chaty na Ondřejníku Petr Mikeska.
Hlavní výzbrojí portášů byla ručnice zvaná těšínka. Dále nosili valašku, krátkou šavli a přes rameno mošnu na chleba. Socha tohoto konkrétního portáše na Ondřejníku vznikla podle dobové fotografie.
„Od toho jsme se odpíchli a začali jsme vytvářet celou portášskou rodinu a celou historii. Takže je tady žena s dítětem v náručí. Je to portášova Barborka, která pocházela z nedalekých Kozlovic. Pak se dělal nejstarší syn Jurajko, který v tomto příběhu neměl zrovna moc hezké dětství, protože byl unesen lupiči. Portáši je ale dopadli,“ popisuje Mikeska.
Čtvrtým rokem na Ondřejníku zbudovali zvoničku lásky. „Je velice dostupná pro turisty a je úžasná v tom, že má to zvonění dvoje. Nahoře v okýnku je zvoneček jeden a je to zvoneček pro lásky udržení. Pod ním jsou zvonečky dva a jsou to zvonečky lásky volání,“ dodává provozovatel areálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka