Nádor se nedá vyhladovět. Je lepší sníst něco tučného, než nejíst vůbec, říká primář onkologie

23. listopad 2016

V medicíně asi neexistuje obor, ve kterém by bylo tak markantně vidět neblahé důsledky podvýživy, jako tomu je v onkologii. Jakou roli sehrává výživa v uzdravování těchto pacientů a jaké jsou hlavní důvody, že pacienti během léčby nedobrovolně hubnou?

„Poslední data uvádějí, že máme víc než 80 tisíc nových onkologických pacientů za rok. Střední až těžké riziko podvýživy z nich má asi pětina. To je vysoké číslo,“ říká doktor Viktor Maňásek, primář onkologického oddělení nemocnice v Novém Jičíně.

U onkologického pacienta jde o jiný typ podvýživy než je běžné. Existují dva základní typy. První se nazývá marastický, kam spadá třeba mentální anorexie. Takový člověk má obecně nižší příjem energie a živin. Druhý typ se jmenuje kwashiorkorový, těmto lidem chybí bílkoviny. V onkologii dochází ke kombinaci obou stavů podvýživy.

Podvýživa je ovlivněna nechutenstvím obecně souvisejícím s nemocí, kdy člověka vše bolí a nemá náladu nic pít ani jíst. K tomu se může přidat nádor v lokalitě, která neumožňuje adekvátní příjem stravy, např. nádor jícnu, žaludku nebo dutiny ústní. Podvýživa se také prohlubuje protinádorovou léčbou, která není bez komplikací a může mít nežádoucí účinky.

Překvapivým faktem může být, že typický český onkologický pacient není vyhublý. Primář Maňásek, který s pacienty přichází každodenně do kontaktu, popisuje: „Když jsme si dělali studii na pacientech, průměrné BMI dosahovalo téměř hodnoty 27. Takový údaj už spadá do pásma nadváhy. Vyhublost tedy není příznakem podvyživení. Jde spíše o to, kolik pacient vážil před několika měsíci a za jak dlouho k jeho váhovému úbytku došlo.“

Od oka tedy nemusí jít podvýživa poznat. Rozdíl oproti pacientovi, který nádorové onemocnění nemá, je ztráta svalové hmoty. Je to dáno metabolismem nádorového onemocnění. Onkologický pacient může přijít až o půl kilogramu svalů denně.

Zapomeňte na zdravou stravu

Mezi největší mýty patří, že se dá nádor vyhladovět. Je tomu ale právě naopak. Svaly obsahují bílkoviny a jejich ztráta ovlivňuje imunitu, obranyschopnost i dechové svalstvo. Nejvýrazněji si pacient pomůže požíváním kvalitních bílkovin a tuků. V případě nemoci může být paradoxně vhodné zapomenout na zdravou stravu. Je lepší sníst něco tučného, než nejíst vůbec.

Prostřeno. Dobrou chuť!

Pacienti občas nejí z důvodu mnoha vyšetření jdoucích brzy po sobě. Zdravotníci by měli v takových případech pamatovat na nitrožilní výživu. Není žádoucí, aby pacient v průběhu diagnostiky hladověl. Druhým problémem je, že pacienti chodí na vyšetření na lačno.

„V Česku jsme naučení, že když jdeme k doktorovi, neodvážíme se předtím najíst. Ve skutečnosti je jen málo laboratorních vyšetření, při kterých musíme být na lačno. Mělo by tomu tak být pouze při vyšetření cukru v krvi, hladiny tuku nebo krevní sedimentace. Takový pacient nejen, že přijde na lačno, ale ani nepije, sedí tři hodiny v čekárně, a pak jsou výsledky dehydratovaného nemocného zavádějící,“ dodává doktor Maňásek.

autoři: čan , Andrea Černá
Spustit audio