Ostravské muzeum zve na výstavu k 750. výročí od první písemné zmínky o Ostravě

„Pojďte prosím do části, která se nazývá Ostrava nejstarší a která je dělaná kvůli Petřkovickým venuším a jedinému nálezu mamutího klu na území Ostravy,“ říká ředitelka muzea Jiřina Kábrtová.

Návštěvníci tady mohou poprvé vidět Peřkovickou venuši číslo dvě, která byla spolu se slavnějším ženským torzem nalezena v 50. letech při průzkumu sídliště pravěkých lovců na vrchu Landek.

„Při tom výzkumu našli dvě. Ta naše petřkovická se ženské podobá daleko více, ale ukázali ji odborníkům a ti jasně řekli, že je to torzo ženy,“ dodává Kábrtová.

Na začátku června k němu na chvíli přibude i originální venuše číslo jedna, která bude za mimořádných bezpečnostních opatření přivezena z depozitáře archeologického ústavu akademie věd v Dolních Věstonicích.

Dalším dosud nikdy nevystaveným unikátem je kel mamuta, který se podařilo objevit teprve před čtyřmi roky.

„Byl nalezený v Odře poblíž Třebovic. Docela bych to viděla, že se z Landeku do té vody skutálel a díky tomu se zachoval. Shodou náhod člověk, který u té Odry byl a říkal, že tam něco trčí. Se synem to vytáhli ven a zjistili, že je to nádherný kus klu,“ dodává.

Originál stěžejního exponátu celé výstavy představuje šéfka archivu Blažena Przybylová: „Tady stojíme před vitrínou s tím nejdůležitějším dokumentem. Jedná se o závěť olomouckého biskupa Bruna z roku 1267. My tu listinu označujeme jako rodný list Ostrava, protože je tady poprvé zmíněna Ostrava.“

Čestné místo má v expozici obraz od malíře Ernsta Wilhelma Knippela z počátku 50. let, který zachycuje Ostravu z vrchu Landek. Je tady také verze, kterou na stejném místě udělal už asi o deset let dříve, takže je možné srovnávat, jak se Ostrava za tu dobu proměnila.

„Tady je pár domečků, tady už vidíte velkou továrnu. Těch rozdílů je tolik, že lidi si to tady budou určitě užívat a srovnávat,“ dodává Kábrtová.

Proměny města zachycují také fotografie a mapy. Výstava bude otevřená do 2. července.