Po stopách zmizelých pamětihodností jednoho těšínského parku
Českotěšínské Masarykovy sady prošly v posledních letech výraznou proměnou. Mezi stromy a keři se dnes objevuje celá řada drobných cedulí, které upozorňují na historickou cenu některých domů. Přibývá ale i štítků, které připomínají už zapomenuté součásti malého parku v centru města.
Lidé sem, do Masarykových sadů, chodí dnes hlavně za odpočinkem, děti tady mají hřiště. Na dřívější pamětihodnosti si moc nevzpomínají.
„Co tady dříve bylo a už není? Abych pravdu řekla, nevím. Pomník tady zůstal, ten už je tady léta letoucí. No, ale mě se to líbí, jak je to v současné době,“ říká paní Jarmila, která do sadů chodí s malým vnukem.
S mluvčí města Dorotou Havlíkovou teď míříme k místům, která dnes už vidět moc nejsou. „Protože ten park je hodně starý, tak samozřejmě prošel různými proměnami. Některé odrážejí i politickou situaci a historický vývoj v této části republiky,“ říká na úvod rozhovoru mluvčí.
Mramorová pocta herci posloužila na náhrobky
Národnostní složení zde bylo vždy pestré, což se odrazilo třeba i na tom, že zdejší Němci byli velmi aktivní a rozhodli se na památku svého národního umělce Friedricha Schillera postavit pomník, který by zdůraznil jejich vztah k německé kultuře. Stával tam, kde je dnes dětské hřiště.
„Podle dochované fotografie i historické dokumentace se jednalo o velice výjimečné dílo, protože místní Němci nešetřili penězi, a pomník byl zhotoven z bílého karaského mramoru, což je pro toto zřejmě nejlepší materiál. Měl zářit nádhernou bílou barvou a musel se tady pěkně vyjímat,“ dodává Dorota Havlíková.
Záhy po válce byl ale památní rozebrán a materiál posloužil ke zhotovení náhrobních desek. Neputoval ani do muzea, byl prostě zničen.
Zapovězené válečné oběti
V parku ale dodnes stojí památník obětem první světové války. Vojákům padlým na všech frontách. Památní sice stojí, ale chybí na něm pamětní desky, které válečné oběti připomínaly.
„Památník vznikl z iniciativy německého válečného spolku a samozřejmě po druhé světové válce to bylo nepohodlné pro místní obyvatele a ty pamětní desky byly odstraněny. Ten památník dnes slouží ne na památku konkrétních německých vojáků padlých na frontách první světové války, ale jako památník všech padlých v první světové válce,“ vysvětluje mluvčí Havlíková.
Na otázku, zda se sem pamětní deska může vrátit, mluvčí odpovídá, že k stému výročí zakončení první světové války by to bylo do jisté míry možné. I když asi jen na informační tabuli.
„Je to už sto let, doba se posunula, takže si myslím, že by se tam ta jména mohla vrátit. Alespoň na tu menší umělohmotnou desku,“ dodává mluvčí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
