Strašilky za mnou běhají, když uslyší můj hlas, tvrdí chovatel

10. listopad 2016

Petr Kývala z Havířova chová strašilky a pakobylky. Terárium pro takovou havěť pořizuje na výšku, aby jeho svěřenci mohli lézt, kam se jim zlíbí. Důležité je prý odvětrávání, protože když se na strašilkách usadí plíseň, jde jim o život.

„Jsou druhy, které mají i 25 centimetrů. Největším druhem je pakobylka veliká, přítelkyně tomu říká doutník,“ říká s úsměvem chovatel.

Chovu pakobylek a strašilek se věnuje už sedm let. Začínal s chovem v třílitrové zavařovací sklenici, dnes používá staré skříně. Ty osvítí, uvnitř je to jako v džungli.

Pakobylka, hmyz

„Ten prostor musí být vždy dvakrát větší, než jsou ony v dospělosti,“ upozorňuje chovatel.

Své pakobylky si fotí, maluje, mluví na ně. „Tak si na mne zvykají. Stačí jim dát trochu lásky. I ten brouk to vycítí a reaguje,“ dodává.

„Stalo se mi, že jsme byli s přítelkyní – ona v jedné místnosti, já v druhé. Měla tam ty indické, a jak jsem mluvil, tak ta jedna indiánská, jak mě slyšela, rozběhla se po stole a běžela za mnou,“ popisuje chovatel.

Celý rozhovor o chovu strašilek a pakobylek uslyšíte v audio záznamu.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Související