Toulky vápencovými skalami s jasoněm červenookým

16. září 2014

Zajímavý kontrast nabízí turistům ve Štramberku na Novojičínsku procházka po okolních skalách. V moři bělostného vápence totiž najdete jednu skálu, která je naprosto odlišná. Kde se tu vzala a proč má výrazně jiné zbarvení?

V mapách Štramberku na Novojičínsku zakreslili kartografové lokalitu s podivuhodným názvem. Nedaleko centra městečka, jen kousek ve svahu, najdete skálu jménem Rudý. Proč zrovna takové pojmenování?

„Traduje se, že v dobách, kdy v televizi běžel seriál Čtyři z tanku a pes, tak místní kluci využili tady toho kamene, zapojili ho do her – a byl to tank. Dokonce ho prý i opatřili nápisem Rudý. A jaké bylo jejich překvapení, když se skála Rudý dostala do map,“ přibližuje zajímavou historku Radka Krysová z městského úřadu ve Štramberku.

Skála Rudý na Lašské naučné stezce je jen kousek od štramberského náměstí, ovšem překonat výškové metry kopcovitého městečka, to kapku potu opravdu stojí. Výhledy ovšem nabízí luxusní.

„Ta Trúba je vidět z trochu jiného úhlu. Pod námi jdou vidět Závišice, Rybí, Libhošť v dálce a na druhou stranu můžeme vidět Velký Javorník,“ ukazuje Radka Krysová.

Skalní útvar Rudý je zajímavý svým geologickým složením a odlišnou barvou, než jakou mají vápencové skály v okolí Štramberku.

„Jsou to tedy mořské usazeniny, které se sem přihrnuly při alpinském vrásnění. A díky těmto horotvorným pochodům se nám velice blízko k sobě dostaly jednak štramberské vápence, které se usazovaly v mělkém tropickém korálovém moři, a jednak skála Rudý, což je pískovcová skála z hlubokomořských usazenin,“ vysvětluje Dalibor Kvita z občanského sdružení Hájenka.

Jasoň červenooký jako průvodce

Přírodní památka Kamenárka je od skály Rudý naprosto odlišná. Je to lokalita vápencového lomu. Po jeho stěnách se prohánějí ještěrky a létají tu vzácní motýli. Tím erbovním je pro Štramberk jasoň červenooký. A mimochodem je také průvodcem na štramberské stezce.

Jasoň červenooký

„Žije v České republice jenom tady. Ten štramberský poddruh byl ale v třicátých letech vyhuben. Ovšem díky panu Lukáškovi z Českého svazu ochránců přírody byl v osmdesátých letech znovu vysazen. I když ta populace, která tu je, pochází ze Slovenska,“ říká Radka Krysová.

Na výlet do štramberských skal se můžete vypravit poslechem přiloženého audio souboru (viz ‚Přehrajte si příspěvek‘ v úvodu článku. Tento i další díly našeho magazínu Křížem krajem pak najdete v iRadiu.

Spustit audio