Trendem je řezat co nejméně, říká primář Mazur o operacích křečových žil

Cévní onemocnění se dělí na nemoci tepen, žil a lymfatických cév. Se žilními problémy se lékaři setkávají v ordinacích nejčastěji, především s těmi na dolních končetinách. Častěji jimi trpí ženy než muži. Ženy problém řeší i z pohledu estetiky, muži většinou čistě ze zdravotnického hlediska.

Zásadním vlivem je genetická predispozice. Kromě dědičnosti záleží i na způsobu života, typickým rizikovým faktorem je obezita, těhotenství, kouření nebo hormonální léčba.

„Zvýšený výskyt křečových žil pozorujeme u lidí vyššího věku, se sedavým zaměstnáním, nebo naopak u profesí, při nichž musí být člověk na nohou. Typickou ženou s křečovými žílami je prodavačka. Uvádí se, že až 60% žen této profese má křečové žíly,“ říká Miloslav Mazur, primář chirurgického oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě.

Vlivem dědičnosti dochází v žilách k vazivovatění – zjednodušeně řečeno žíla postupem času ztvrdne. Dochází v ní k procesu připomínající zánět, stěna žíly zdegeneruje a oslabí se. Výsledkem je, že se na ní vytváří bouličky neboli křečové žíly. Jde o dlouhodobý proces vyvíjející se několik let. Při velkém zanedbání existuje riziko vzniku bércových vředů nebo trombózy, jinak ale ponechání křečových žil život ohrožující není.

Radiofrekvenční ablace

Z metod používaných v České republice se používá především radiofrekvenční ablace. Bezpečná metoda zajišťuje lepší rekonvalescenci, pacienti mají menší bolesti, otoky a modřiny. Obecně se tento zákrok upřednostňuje před chirurgickým zásahem. Jedinou nevýhodou je, že se pacient musí finančně spolupodílet.

„Pokud bych si měl zvolit mezi klasickou chirurgickou operací a operací miniinvazivní, kam radiofrekvenční ablace patří, volil bych samozřejmě tu druhou,“ zmiňuje doktor Mazur.

Principem je křečové žíly nejen odstranit, ale ovlivnit místo, odkud vznikají. V posledních patnácti letech přichází metody, které by pacienty po operaci méně omezovaly. Rekonvalescence je pak rychlejší a lidé se mohou rychleji vrátit do práce.

Srdce a cévy (ilustrační foto)|foto: pixabay.com

„Výhodou miniinvazivních metod je nevytahování žil z těla, ale jejich zachování v končetinách doplněné o zavedení nových vláken – radiofrekvenčních, laserových nebo vláken, které používají horkou páru. Pomocí těchto metod se žíla zataví, uzavře se a tím se odstraní místo vzniku křečových žil. Kromě metod tepelných jsou i metody s použitím lepidla. Do průsvitu žíly aplikujeme speciální lepidlo, které žílu uzavře,“ přibližuje práci lékařů doktor Mazur.

Zákroky trvají kratší dobu než radikální chirurgické operace. Dají se provádět i ambulantně, kdy jde pacient po čtyřech hodinách domů. Malou nevýhodou je, že anestezie se provádí jen v místním umrtvení a pacient je při zákroku při vědomí.

Budoucnost v lepidle

Neoperují se ale veškeré křečové žíly. „Pacienta nejprve vyslechneme, vyšetříme ultrazvukem a samozřejmě ne každého operujeme. Malé žilky ve tvaru metliček se neoperují, z nich klasické křečové žíly nevznikají. Zpočátku je léčba konzervativní – doporučujeme změnu životosprávy, nošení kompresivních punčoch či nasazení léků. Trendem je dělat co nejméně řezů. Budoucnost vidím v používání lepidla. Momentálně většímu rozšíření lepidla brání cena okolo 1000 eur, ale doufám, že to se do budoucna změní,“ dodává primář Mazur.