Za vznikem opery o lišce Bystroušce stojí hlasitý smích služebné Leoše Janáčka

3. říjen 2017

Hlasitý smích služebné, tak ten stál trochu zjednodušeně řečeno u zrodu slavné opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Svoji premiéru měla v roce 1924. Čemu se hospodyně smála a jak Janáček reagoval? I to ukazuje výstava v Hukvaldech.

S podrobnostmi o vzniku opery Leoše Janáčky Příhody lišky Bystroušky seznamuje návštěvníky výstava v rodném domě Leoše Janáčka v Hukvaldech (dnes je tam informační centrum). Slavná opera je jedním z nejhranějších děl skladatele jak v českých divadlech, tak i na zahraničních scénách. Na jejím začátku přitom stály kreslené příběhy o nezbedné lišce, které Janáček uviděl v novinách.

„Na začátku byl Stanislav Lolek, který na základě vyprávění hanáckého fořta Augustýnka Kořínka začal malovat příběhy o nezbedné lišce. Kresby spolu s textem začaly vycházet v Lidových novinách. Text tvořil Rudolf Těsnohlídek. A protože Leoš Janáček byl pravidelným odběratelem Lidových novin, tak se příběhy dostaly i k němu,“ říká autor výstavy Miroslav Bitter.

Podle informace, kterou má autor výstavy k dispozici, se příběhy lišky dostaly k Janáčkovi přes jeho služebnou. Měl to být její smích, který hudebního skladatele vyrušil, a ten si ji nechal zavolat, aby zjistil, čemu se tak směje. „Janáček se nad tím jen tak letmo pozastavil, ale už v té době začala vznikat či uzrávat ta myšlenka, že by na tento příběh mohl zkomponovat operu,“ vysvětluje Bitter.

O Janáčkovi je známo, že měl velmi blízký vztah k přírodě. Dost ostře vnímal veškeré zvuky zvířat, ptáků... Na výstavě tak třeba najdete ukázku, jak zaznamenal zvuk veverky nebo bzukot včely. Ale samozřejmě i partitury už hotového díla a spoustu dalších zajímavostí a podrobností.

Na panelech se lidé dozvědí zajímavosti, které předcházely vzniku opery
autor: iha
Spustit audio