Jiří Raška: Mrzí mě, že ještě žádný olympijský vítěz po mě nebyl

Jiří Raška v Apetýtu Ivy BartoňovéFoto: F. Tichý

Nejslavnějšího českého skokana na lyžích, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm, kterého jsme zastihli na setkání regionálního klubu olympioniků, nejspíš není třeba příliš představovat. Jak Jiří Raška prozradil, na všechna setkání olympioniků chodívá velmi rád.

Pane Raško, jak vnímáte tato setkání? Co pro Vás znamenají? 

Když jsem přišel do klubu olympioniků, hrozně rád jsem sedával s veterány, jak se říká. Ať už to byl Emil Zátopek, Franta Šťastný, Honza Veselý. Měli svoje zážitky a byli bezvadní vypravěči, takže to byl pro mne vždy obrovský zážitek. 

A o čem si takoví olympionici povídají? Probíráte třeba ty úspěchy? 

Spíš se probírají zábavnější a humorné vzpomínky. My, skokani, míváme taky srazy a jsme hrozně rádi, když se sejdeme a začneme vzpomínat, co jsme spolu prožili. Jsou to bezvadné vzpomínky, co se kde zažilo na cestách. 

Na co tedy nejraději vzpomínáte? 

Některé se nedají veřejně povyprávět. Ale třeba si vzpomínám, když jsem vyhrál vánoční německo-rakouské Turné čtyř můstků a jeli jsme z Vídně do Prahy mezinárodním expresem. Ve Vídni nastoupil takový pán, seladon, asi obchodník. Nám se tehdy hodně dařilo, vezli jsme asi čtyřicet devět pohárů a spoustu věcných cen. A jeden kolega z družstva tam seděl na jeho místě, tak se na nás obořil. A když zjistil, kdo jsme, tak byl nadšený a hned nám odpustil. Pozval nás do jídelního vozu, no a pak se najednou rozjuchal – všiml si záchranné brzdy a nic lepšího ho nenapadlo, než zastavit ten expres v širém poli. Pak se mu to podařilo ještě jednou a tak si ho v Praze na nádraží rovnou odvedla policie. 

Jaký je to pocit stát na stupních vítězů, co cítí člověk? 

Je to krásný pocit. Samozřejmě každý závod má jiný význam, olympiáda obzvlášť. Moje první vzpomínka patřila mému otci, protože zemřel, když mi bylo devět, jemu bylo teprve třicet devět. Měl leukémii. Takže ty první myšlenky patřily jemu. A jinak samozřejmě je to krásné, když se hraje ta naše pěkná hymna, to je zážitek! 

Těch hymen jste slyšel asi hodně za tu dobu, co jste sportoval. Je ta naše nejkrásnější?  

Já tvrdím, že ano. 

Jak se dnes díváte na mladou generaci skokanů? 

No tak, mrzí mě, že ještě žádný olympijský vítěz po mě nebyl. Měli už k tomu kluci blízko, ať už Parma nebo Sakala. Mistry světa se stali, ale olympiádu bohužel jsem zatím jediný, který vyhrál. I když tam jsou kluci, kteří mají z olympiád medaile, ale ta nejcennější nějak pořád klukům uniká. Ale teď si myslím, že už by se to mohlo konečně zlomit. Koudelka měl teď v létě několik velmi dobrých výsledků. Takže doufám, že se jim bude dařit a že se zase bude o Češích vykládat, že patří do světové elity. 

Celý rozhovor s Jiřím Raškou byl součástí dnešního vydání Seniorklubu a můžete si ho poslechnout v našem audio archivu zde. Legendární skokan byl tento týden také hostem Apetýtu Ivy Bartoňové, záznam pořadu pak najdete zde.