Ovocnáři se bojí mrazů, mohou ohrozit úrodu. Prakticky všechny ovocné stromy jsou teď v plném květu

Které druhy ovoce jsou tedy v ohrožení?
Podle předsedy České ovocnářské unie Martina Ludvíka opravdu prakticky všechny, protože kvést už začaly i jabloně, které nasazují do květu jako poslední. Mimořádně citlivé jsou třeba meruňky, které už na některých místech dokonce odkvetly a mají už i drobné plody.

Čtěte také

Ovocnáři v Libčanech likvidují své stromy. Zdravé jabloně prodávají lidem jako palivové dřevo

Právě plody jsou totiž na mrazy citlivější než květy, u kterých příroda počítá s tím, že přeci jen přijdou trochu dřív než plody, a navíc nikdy nekvetou všechny květy najednou. Pro dobrou úrodu třeba u meruněk nebo u třešní navíc stačí zhruba 10 procent květů, aby byla úroda zachovaná. Otázkou ale je, pokud by teď přišly mrazy, jak to s úrodou ovoce u nás dopadlo.

Jaké teploty jsou rizikové?
Například právě u meruněk to může být už nula stupňů, další ovoce pak ohrožují teploty pod nulou - stačí třeba i jeden nebo dva stupně.

Samotná hodnota na teploměru je důležitá, ale není to jediný faktor, který situaci ovlivňuje, říká Martin Ludvík. „Bude také samozřejmě záležet na tom, jak by ten mráz dlouho působil. To je velmi důležitý faktor. Není to tedy jen síla mrazu, ale i jeho expozice, tedy po jak dlouhou dobu působí.“

Čtěte také

Na Náchodsku kvetou jabloně, ovocnáři k sadům přesunují včely pro co nejlepší opylení stromů

„Pokud bychom měli jeden či dva stupně pod nulou a typický pozdně jarní mráz, kdy teplota spadne ráno třeba kolem šesté hodiny a do osmé hodiny už se vzduch opět ohřeje, tak za ty dvě hodiny nemusí být škody nijak velké. Ale může se stát, že začne třeba mrznout už kolem půlnoci a mrzne do rána 6 až 8 hodin. A i když tento mráz nemusí být velký, může úrodu úplně zničit.“

Mohou ovocnáři stromům nějak pomoci?
Mohou, ale je to poměrně drahá záležitost. Aby se hektar sadu ohřál o jeden stupeň, vychází to na víc než 50 tisíc korun za jednu noc. Pokud potřebujete ohřát víc, je to ještě dražší.

Možností je ale hned několik, popisuje Martin Ludvík. „Hodně využívané jsou takové speciální parafínové svíce, ty vydrží hořet zhruba 8 hodin. Můžete používat na pálení různou biomasu, používá se i dřevěná štěpka nebo uhlí do unikátních topidel. Nebo jsou speciální mobilní zařízení, kdy se spaluje plyn pomocí hořáků a jezdí se s tím sadem.“

Čtěte také

Martin Ludvík: „Jablko je skvělá lékárna. Všichni moji předkové se věnovali po staletí zemědělství“

„Nebo, pokud potřebujeme teplotu zvýšit třeba jen o jeden až dva stupně, což může být ta hranice, tak funguje i promíchávání vzduchu. Někteří sadaři používali třeba i externě vrtulníky, protože promícháním vzduchu si můžeme teplotu o jeden či dva stupně zvednout,“ dodává Martin Ludvík.

Funguje i to, když sadaři spustí zavlažovací systém, voda sama v principu má teplotu nad nulou a i když pak na stromech třeba namrzne, pořád to je menší škoda než přímé působení mrazu na sucho.

Takové vybavení je ale jen v minimu sadů a navíc to všechno, o čem byla řeč, funguje opravdu při teplotách kolem jednoho nebo dvou stupňů pod nulou. Pokud je třeba mínus pět stupňů Celsia, tak už ovocnářům nepomůže nic.