100 let poté: 1. světová válka dala Pardubicím obří nemocnici
První světová válka začala 28. července 1914 a pouhé tři měsíce po prvních výstřelech vyrostla v Pardubicích vojenská nemocnice.
V obrovském komplexu se naráz léčilo až 10 tisíc zraněných vojáků. Přicházeli sem ze všech evropských bojišť.
Proč byla v Pardubicích vojenská nemocnice?
Armáda si vybrala Pardubice z prostého důvodu. Měly vybavenou infrastrukturu a dobrou polohu. „V roce 1914 tady byla elektřina, vodovod a kanalizace. Navíc tady byl volný pozemek, na kterém bylo možné velkou nemocnici postavit, a také výborné železniční spojení,“ říká historik Jan Tetřev.
Střety mezi vojáky a civilisty byly na denním pořádku
Pardubice měly v tehdejší době okolo 20 tisíc obyvatel, proto příchod dalších 13 tisíc lidí do města znamenalo velkou zátěží.
Soužití místních obyvatel s pacienty a zdravotním personálem nebylo ideální. Potraviny žádné nebyly a ve městě panoval hlad. Docházelo ke konfliktům a k předražování potravin na černém trhu. „Někteří váleční pacienti dokonce chodili krást na pole v okolí nemocnice a do sousedních vesnic,“ doplňuje Tetřev.
Karanténa byla moderní nemocnicí
Vojenská nemocnice byla na svou dobu naprosto moderní záležitost. Léčilo se v ní až 10 tisíc pacientů, měla 8 pozorovacích pavilonů, operační pavilony, předoperační stanice , lázně, prádelnu, žehlírnu, vodárnu, dílny, pekárnu, stáje, hasičskou věž a spoustu dalšího vybavení.
„Léčili se tady vojáci ze všech evropských bojišť. Ti uzdravení se vraceli zpátky na frontu, ze spousty dalších se stali invalidé. I jim ale byla dána pooperační péče, například se učili chodit s protézami“, vysvětluje Jan Tetřev.
Z karantény zůstala pouze jedna budova
Po válce Karanténa pomalu z pardubické Dukly mizela. „Většina těch budov byla dřevěných, takže dosloužily. Bydleli tam chudí občané, kteří do Pardubic přišli hledat nový život, anebo lidé, kteří přišli během války o všechno. Nebylo to příliš hezké místo, byla to špatná čtvrť,“ dodává historik Jan Tetřev. Z Karentény zůstal nakonec pouze jeden obytný dům.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
