Alergii na potraviny má každý druhý. A neví o tom
Jste stále unavení, bolí vás hlava, klouby, míváte depresivní náladu? Je možné, že za to může pouze to, co jíte. A může to být klidně něco, o čem se říká, že je zdravé, třeba kuřecí maso, mrkev nebo jablka. I na ně totiž můžete mít alergii či intoleranci.
Možná to také znáte. Sníte jahody nebo něco kyselého a začne vás svědit tělo, jazyk nebo vám naskočí tzv. kopřivka. Tohle je jedna z klasických reakcí na potravinu, která nám škodí, na kterou jsme alergičtí.
„Potravinová alergie se projevuje rychlejší reakcí - kopřivkou, otokem, svěděním, zhoršeným dýcháním nebo dokonce v nejhorším případě anafylaktickou reakcí," říká lékařka Monika Golková, primářka kliniky medicíny proti stárnutí, a dodává: „Může se jednat také o reakci mírnější, která se nazývá intolerance."
S intolerancí je to ale složitější, je ji totiž velmi těžké odhalit. A to i proto, že se může projevit až po několika hodinách nebo i dokonce dnech!
Když se naše imunita proti jídlu bouří
„Intolerance, tedy potravinová nesnášenlivost, je určitá známka nezralé imunity, je tam genetický vliv, ale především velký vliv ve zvýšené proupustnosti našeho střeva," vysvětluje lékařka Monika Golková, která se právě testováním potravinové intolerance také zabývá.
To funguje laicky řečeno tak, že potravina, na kterou máme intoleranci, a sníme ji, porušuje naše střevo a tím se dostane do krevního oběhu, tam nemá co dělat a způsobí v něm tedy zánět, proti kterému začne bojovat náš imunitní systém. To se projevuje širokou škálou reakcí, které s daným jídlem většinou ani nedokážeme spojit.
„Může se projevovat tím, že máme dlohodobou chronickou únavu, depresemi, rýmou, střevními potížemi, kožními problémy - i atopickými ekzémy, pálením, svěděním, kloubními problémy, dýchacími potížemi - třeba i astmatem, ale i problémy s nadváhou a obezitou, je toho zkrátka hodně," říká lékařka Monika Golková.
Které potraviny nám nejčastěji škodí?
„Na které potraviny mají nejčastěji lidé intoleranci, říci dokážu, ale pokud byste si podle toho chtěli dělat dietu, tak vám to nemůže vyjít. Každý jsme jiný a stejně tak různě reagujeme na různé potraviny," říká lékařka Monika Golková a doplňuje: „Na naší klinice jsme už provedli okolo 1500 testů potravinových intolerancí, tedy vám mohu říci nejčastějši potraviny, se kterými mají lidé problém. Jsou to potraviny z řad mléčných výrobků, obilovin - může to být jak lepek, tak třeba pšenice nebo žito, často jsou to krevety, obecně mořské plody, některé ryby, ale třeba také kuře nebo ananas."
Alergie na potraviny - jak ji odhalit Potravinová intolerance - jidlo jako skrytý nepřítel Pečivo, mléko, kuře, ananas - jídlo, které škodí nejčasteji Jak upravit jídelníček Jak zjistit, na co máme intoleranci Myslíte se, že se vás to netýká? Možné to je, ale podle světového odhadu začínáte být, pokud nemáte žádnou potravinovou alergii či intoleranci, spíše výjimka. Má ji totiž dnes už skoro každý druhý. A většinou se také nejedná jen o jednu potravinu, na kterou jsme alergičtí nebo máme na ni nesnášenlivost, ale na víc - nebo na skupinu potravin.
Zajímavé je také to, že se naše alergie i intolerance mohou křížit. Podle lékařky je docela časté třeba to, že když nám začne například alergie na břízu, spustí se nám s ní zároveň i alergie či intolerance kořenové zeleniny (mrkve, celeru) nebo jablka či hrušky, na které třeba jindy nemusíme vůbec špatně reagovat.
Kvůli jídlu za alergologem
Potravinovou alergii většinou dokážeme alespoň částečně odhalit právě proto, že se jedná o rychlou reakci, s intolerancí je to složitější. Nejen proto, že reakce na potravinu se může dostavit až za delší čas, ale i proto, že nejíme většinou jen jednu potravinu, ale její směsi. Proto je nejlepší zajít za odborníkem - lékařem.
„Testování intolerancí se dělá běžným krevním odběrem. Bohužel u alergologa či v běžných nemocnicích často nedokáží odhalit všechno. Na to jsou potřeba speciální testy v laboratořích, které jsou dnes už schopny z jednoho krevního odběru zjistit až 400 potravinových alergií a intolerancí," říká lékařka Monika Golková. Bohužel tyhle testy se provádí na specializovaných klinikách a nehradí je zdravotní pojišťovna.
Podle Moniky Golkové se ale taková investice rozhodně vyplatí: „Když víme, které potraviny nám škodí a vyloučíme je ze své stravy, začneme se během několika málo dní cítit lépe, máme příjemnější komfort v břiše, dojde i k tzv. splasknutí břicha, nemáme trávící potíže. Během týdne pak začneme cítit více energie, posléze se nám začne zlepšovat pleť i vlasy a pak se nám celkově zmírní alergické problémy obecně. A samozřejmě vedlejší efekt, který řada z nás ocení, je hubnutí. Zkrátka jen běžnou stravou můžeme řešit drobnou biochemii v těle – třeba hladinu tuků, cukrů - a tím udělat mnoho pro naše zdraví."
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
