Heřmanův Městec - zámecký park jako letiště

Baroko vládlo světem

My se zastavíme na konci 18. století. Tehdy přišel nový majitel s velkými plány domu i zahrady. Hrabě Jan Václav Špork budovu zámku přestavěl do podoby barokního sídla.

Šporkova kompozice zámeckého parku patří mezi významné dodnes

Kdo šel s módou evropských dvorů, musel do přírody. V souvislosti s přestavbou zámku založil hrabě Jan Václav Špork na místě zámecké zahrady a navazující obory s rybníkem a staletými duby dnešní přírodně krajinářský park.

Základem kompozice je propojení parku s krajinou – průhled od zámku do krajiny opticky park zvětšoval. Park má zajímavě modelován terén. Nechybí svahy, skála, rybník, potok. Velkorysost nechyběla. Takže jsme prošli 120 fotbalových hřišť! Park vydržel sto let.

I Kinští se dívali na Kunětickou Horu

Současná podoba zámeckého parku pochází z 19. století. Další majitelé, Kinští, nechali upravit park i okolní krajinu navazující na zámecký areál. Své zahradníky posílali do Anglie na zkušenou.

Parkem jsme stoupali od zadní části zámku do mírného svahu. Tímto směrem byla vytvořena kompozice tří paprsků pěšin, ale dnes je nejvýraznější v ose zámku střední průhled dlouhý 600 metrů. Na kopečku se otevírá krásný výhled směrem k zámku a dál na Kunětickou horu, někdy prý až na Sněžku.

Čelem vzad nás čekalo úžasné překvapení. Pod námi se zrcadlilo jezírko, místní říkají zámecký rybník. Nepravidelný tvar a vzrostlé stromy na březích vytvářejí malebná zákoutí.

Jezero v zámeckém parku nesmělo chybět, v Heřmanově Městci styl tzv. anglického parku|foto: Milan Kosina

Za jezírkem dnes už nevidíte příbytek pro staré koně. Kinští ho vybudovali spolu s kurty a přírodním amfiteátrem, ty jsou ale v jiné části parku.

Parkem protéká Podolský potok, který napájí zámecké jezírko, jeho koryto bylo místy upraveno, břehy zpevněny pískovcovými kvádry. Za potokem má park charakter přirozeného lesa tvořeného doubravou.

20. století

V roce 1945 zámek Heřmanův Městec užíval Wermacht jako svoji štábní budovu a zámecký park tehdy sloužil jako polní letiště.

Po druhé světové válce v zámku mělo letní sídlo ministerstvo zahraničních věcí ČSR. Tehdy jsem často jezdil Jan Masaryk.

V roce 1969 proběhla poslední velká regenerace dřevin a travnatých ploch, na které se podílel i zahradník Laub, který začínal jako zahradník u posledního majitele zámku, knížete Kinského.

Na území parku se nacházejí chráněné a památné stromy.

Cestou jsme viděli i torza stromů. Z důvodu ochrany páchníka hnědého, který žije v trouchnivějícím dřevě starých stromů, jsou v parku ponechány trouchnivějící kmeny stromů na zemi nebo stará torza na dožití.