Mlýn v Zálší čp. 35
Mlýn zvaný Betlém získal své jméno údajně podle rákosových došků, které ho dříve pokrývaly. V představách prostých lidí se tak mlýn podobal betlémskému chlévu. O rákosí tu nebyla nouze, protože v blízkosti stavby se nachází rybník Zálší.
Dnešní podoba mlýna s trojdílným půdorysem pochází z přelomu 18. a 19. století. Vlastní roubená stavba pak z počátku 19. století.
V mlýnici se skrývá torzo staršího technologického vybavení z éry tzv. obyčejného složení - mlýnská hranice, paleční kolo a kamenné mlecí složení. Další vývoj přinesl jednoduché umělecké složení s jednou válcovou mlecí stolicí a hranolovým vysévačem od firmy |Josef Prokop a synové.
Ve mlýně Betlém se odehrálo také mnoho zajímavých příběhů. Například od února 1945 do konce druhé světové války zde rodina mlynáře Bohumila Macka ukrývala dva uprchlé ruské válečné zajatce.
Svědčí to o statečnosti mlynářů. Mlynář Macek v roce 1949 zemřel a mlýn přestal sloužit svému účelu. Dnes už má tato historická stavba z 19. století dalšího majitele, který se snaží o zachování původní hodnoty této kulturní památky na Vysokomýtsku.
Atmosféru tohoto místa si můžete vychutnat vyslechnutím reportáže, kterou připravily redaktorky Tereza Brázdová a Jitka Slezáková. Jejich odborným průvodcem je etnograf a ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Radim Urbánek.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
