Pavel Janoš - pardubický král perníku

Nahlédneme do života Pavla Janoše. Jaké úsilí, dovednosti nebo náhody zapůsobily, že pojem pardubický Janošův perník znají i ve světě? Kdo vlastně vytváří nápadité perníky?

„My tím, že máme více jak stoletou rodinnou tradici, spoustu forem a vzorů jsem převzal po babičce i po tatínkovi. Pravda je, že se dělalo mnohem méně těch vzorů, že se to počítalo na desítky. Dneska už máme v sortimentu stovky druhů a vzorů perníků. Stále nové přibývají,“ říká pan Janoš.

Pavel Janoš navazuje na rodinnou cukrářskou tradici. Před bezmála sto lety už jeho babička byla vyhlášená svými dorty, cukrovím a perníky. Cukrářem a perníkářem byl také jeho otec Josef Janoš. Perníkářství bylo hlavně mužská práce.

„Já z vyprávění mého tatínka si pamatuji, že nosil stokilové pytle cukru a mouky do patra. Až s tou technikou se trochu zapojily i ženy cukrářky. Dnes je to jinak. Na těsto je sice potřeba chlapská ruka stále, ale na zdobení se hodí jemná ženská ruka.“

Od Josefa Janoše z Pardubic roku 1958 putovalo metrové perníkové srdce na světovou výstavu EXPO v Bruselu.

Pavel Janoš|foto:Honza Ptáček,Český rozhlas

"Pokračování v rodové tradici beru nejen jako výrobu běžného perníku, ale jako vytváření voňavých dárků.“

Každý perník je originál. Vyrábí se v malých sériích nebo jen v jednotlivých kusech. Všechny se zpracovávají ručně a jsou také ručně zdobené. Podle Pavla Janoše nesmí v dobrém perníku chybět včelí med a meruňkový džem. Pro vůni a chuť je také důležité koření, více než deset druhů, například hřebíček, badyán, fenykl, kardamon, nové koření. Tajná rada - ve správném perníku nesmí chybět trocha pepře. Nejdůležitější je nechat těsto několik měsíců odležet.

Pavel Janoš byl několikrát oceněn od kolegů perníkářů a cukrářů v soutěži Perníkář roku i v dalších cukrářských kláních. Jeho perníky ochutnali osobnosti vědeckého a uměleckého světa i prezidentské a královské páry ve Velké Británii a Japonsku.