Vánoce našich předků? S omotaným řetězem a sekerou pod stolem

„My výstavy připravujeme na základě výzkumu. Zjistili jsme, že k takovým zapomenutým obyčejům patří ovinování stolu řetězem během štědrovečerní večeře. Předci věřili, že díky tomu zůstane rodina pohromadě a že se za rok sejde ve stejném počtu znovu. Nebo se může pod stůl položit sekera. Během večeře se jí člověk může dotknout nohou. Kdo se totiž dotknul ostří sekery, měl mít pevné zdraví.“

Veledary nebyly

Předkům taky k vánoční pohodě stačilo mnohem méně dárků než současníkům, pokud tedy vůbec nějaké dostali. „Dárek v dnešním slova smyslu pro ně důležitý nebyl. Když budeme mluvit o 19. století nebo ještě o počátku 20. století, vnímala se jako obdarování třeba večeře nebo setkání s nejbližšími. Taky jim stačilo jablíčko, ořechy, křížaly, sušené ovoce, dětem nějaká drobná hračka,“ říká Vojancová.

Čtěte také

Na druhou stranu se v adventním čase objevovalo víc maskovaných postav, které mohly dětem nadělovat. „Nešlo jenom o Mikuláše. Byly to Barborky, Lucky, Ambrož a další. Tyto postavy zároveň měly výchovnou a jakousi kontrolní funkci.“

Touto dobou se už předkové podle Vojancové pilně připravovali na vánoční svátky. „Hospodyně začínaly uklízet příbytky, ale jinak se dnešní shon našich předků nedotýkal. Bylo to období hlavně klidu a rozjímání.“

Vánoce na Veselém Kopci

Na pracovníky muzea v přírodě dýchá vánoční atmosféra minimálně poslední čtyři týdny. „Usilovně jsme chystali vánoční programy na Veselém Kopci a v Betlémě v Hlinsku. Každý rok se snažíme vánoční výstavu pojmout trochu jinak. Samozřejmě vždycky to je o Vánocích a o tom krásném období.“

Tradiční výstava Vánoce na Veselém Kopci začala v expozici lidového stavitelství na Veselém Kopci u Hlinska v sobotu a pokračuje až do neděle 13. prosince. „Každý den se tam předvádí výroba vánočních předmětů, pletou se ozdoby ze slámy nebo se malují skleněné ozdoby, peče se perník tlačený do forem, zhotovují se korálkové ozdoby. Tím nejdůležitějším jsou expozice v jednotlivých chaloupkách, které jsou svátečně vyzdobené a provoněné pečivem i jehličím. Výstava má podtitul Štědrý večer nastal. Dozvíte se tam o tradiční oslavě Štědrého večera,“ tvrdí Ilona Vojancová.

Ilona Vojancová|foto: Honza Ptáček

Lidé se taky dozvědí, jak to vůbec bylo s vánočním stromečkem. „V našem prostředí se objevil až někdy na počátku dvacátého století. Vnímavý návštěvník si všimne vývoje vánočních ozdob. Hodně pozornosti vyvolává, co lidé jedli. I když byl stůl bohatý, neobjevovalo se na něm běžně maso. Pokrmy se většinou připravovaly z luštěnin, z hub a hlavně z kynutého těsta. Kapr se začal na Vánoce konzumovat až někdy kolem první světové války.“

Betlém v Hlinsku

Hlinecký Betlém otevírá 15. prosince výstavu Betlém vánoční, která potrvá až do 3. ledna. Jak Vojancová doplňuje, taky tam se můžete dozvědět o vánočních obyčejích. „Ukážeme betlémy ze sbírek, které vyřezali lidoví tvůrci nebo vytvořili třeba ze slámy, z papíru, z perníku, z těsta a podobně. Nebude chybět ani oblíbený mechanický betlém. Vyřezal ho pan Rudolf Frinta před padesáti lety. Přibližuje atmosféru malého městečka se spoustou řemeslníků.“