Oblohou se koulejí slzy svatého Vavřince. Přichází čas Perseid
Lidově se jim říká padající hvězdy. Ale jsou to spíš prachové částice. Lidé si Perseidy oblíbili. Na jejich pozorování nepotřebují dalekohled a objevují se pravidelně v létě.
„Částice nám zanechala kometa Swift-Tuttle. Ta už mnohokrát prolétla okolo Slunce a každoročně tou prachovou stopou naše Země projde. Záleží na síle vlákna, která určuje četnost Perseid. Jako se předpovídá počasí, stejně tak se předpovídá i četnost nebo hustota toho meteorického roje, který nás čeká. Jednou za čas nastává absolutní maximum, kterému se říká meteorický déšť. Ty roje jsou tedy každý rok vzájemně odlišné,“ říká Petr Komárek z pardubické Hvězdárny barona Artura Krause.
Nepadají jenom jednu noc
Už na přelomu července a srpna můžeme Perseidy spatřit. „Pomalu narůstá četnost pádů malinkatých prachových částic do atmosféry. Ale maximum nastává 12. srpna, kdy se dostaneme přímo do toho vlákna. Vždy můžeme pozorovat asi dvoutýdenní nástup a dvoutýdenní pokles četnosti.“
Komárek potvrzuje, že laická veřejnost Perseidy vnímá jako estetický zážitek. „Když máme štěstí, můžeme pozorovat i takzvaný bolid, tedy větší částici, která zazáří na obloze víc než Měsíc v úplňku. Existují astronomové, kteří se zabývají takzvanou meziplanetární hmotou. Zabývají se počítáním meteorů. Je to odborná činnost.“
Proč slzy svatého Vavřince?
„Tohoto světce si připomínáme 10. srpna. Traduje se, že když byl podle křesťanské pověsti údajně upálený na roštu, tak po té popravě pozorovali na obloze Perseidy. Křesťanská mytologie si to vykládá tak, že právě šlo o slzy zmíněného světce, který z oblohy kvůli popravě plakal,“ vysvětluje Petr Komárek.
Pozorovatelům hraje do karet letní období. „Je to největší a nejkrásnější astronomie, protože k tomu nepotřebujete vůbec žádný dalekohled. Jenom se koukáte, jak meteory padají. Během roku se objevují Leonidy, Geminidy a další. Ale v listopadu nebo v prosinci to není tak lákavé, abyste si lehli na deku nebo do spacáku a dívali se.“
Úplně nejlepší je podle Komárka vycestovat někam mimo město, kde vás neruší pouliční osvětlení. „Sice existují techniky teleskopického pozorování, ale tím si zúžíte obzor. Máte jenom vytyčené místo, odkud při troše štěstí přelétne meteor přes zorné pole dalekohledu. Podle jedné z optimistických předpovědí by hodinová frekvence mohla být až 200 meteorů, i když spíš v jižnějších oblastech.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
