Ani o prázdninách se archeologové z Chrudimi nenudí

„Vzhledem k tomu, že terasy se nachází v jedné z nejbohatší čtvrti města, si asi dovedete představit, kolik nálezů jsme tam objevili,“ říká Jan Musil a dodává: „Pohybovali jsme se na takovém městském smetišti.“

Středověcí a ranně novověcí měšťané na tom nebyli s hygienou a s nakládáním s odpadem tak dobře jako my. Většinu nepořádku se snažili rozmístit na svém pozemku nebo ho rovnou házeli z hradeb dolů. Za třicetileté války navíc městem prošli vojáci, kteří co nevyrabovali, to zničili.

Při obnově města v druhé polovině 17. století pak měšťané rozbité nebo nemoderní věci jednoduše hodili na hnojiště za domem. Archeologové se tedy pohybovali na jakémsi městském smetišti. Odkrytá vrstva o tloušťce tří a půl metru tak byla na nálezy opravdu bohatá.

Čtěte také

Archeologové objevili kvalitní středověké renesanční sklo, které nebylo příliš levnou záležitostí, množství kuchyňské keramiky, luxusní kameninu dováženou z Německa a perličkou byl objev zlomků dvou dýmek, které nesou značku nizozemského města Goudy. Jde sice o kopie vyrobené v Sasku, výrobci se však v té době často snažili předstihnout kvalitou originály.

Při výzkumu teras Mydlářovského domu, kde sídlí Muzeum loutek, archeologové objevili renesanční kachle, keramiku a sklo z 16. a 17. století|foto: Tereza Brázdová

Dýmky veřejnost v muzeu ještě nějakou dobu neuvidí. Nejméně rok bude trvat čištění a dokumentování každého předmětu.

Ani přes léto se chrudimští archeologové nenudí, dělají různé dohledy na liniových stavbách, i při výstavbě domů: „Ve Štěpánkově ulici se teď staví paliativní stacionář. Je to na místě zaniklé středověké zástavby, kdy se pohybujeme v období od 15. Století do raného středověku,“ dodává Musil.

Lidojedi z Chrudimi

V Chrudimi však archeologové neobjevují pouze pozůstatky novověku. Zajímavý objev se jim povedl při přípravě stavby obchvatu města. Našli několik sídlištních objektů s opálenými lidskými kostmi se stopami po řezání a porcování. Našla se i polovina lidského skeletu. Dolní končetiny s pánví, horní část však chyběla.

Pravděpodobně jde také o jeden z dokladů buďto lidojedství, nebo ne úplně pietního nakládání s ostatky z pozdní doby kamenné. Kanibalismus byl ale v pravěku relativně běžný. Většinou však souvisel s obětováním bohům, nebo přenosem životní síly poražených nepřátel, nikoliv s hladem.