Básně, fotografie, písničky. Doktor Šimko relaxuje uměním

24. únor 2015

Medicína je umění a naopak umění může za některých okolností i léčit a být medicínou. Myslí si to všestranný umělec a lékař Julek Šimko. Podle něj bývá medicína víc racionální, hledá, klade si otázky. Umění naopak představuje tvorbu dávající volnost, možnost odebrat se někam, kde člověk najde inspiraci a nápad.

„Je to hlavně relaxace. V medicíně existují takové rozpory, které vás často dusí a nemůžete se srovnat s různými věcmi, co tak jsou a vy je nemůžete změnit. V této činnosti si krásně odpočinete a uvidíte něco, co má kouzlo a krásu,“ říká Šimko.

Fotopoezie

„Něco vidím a napadne mě k tomu komentář, básnička nebo to ve mně vyvolá nějaký pocit. Takto vzniká fotopoezie-něco vidíte a chcete se vyjádřit. Kombinuje se fotografie a slova,“ přibližuje jednu ze svých oblíbených disciplín.

Šimka baví taky street art. Zachycuje ho fotoaparátem: „Kdybych ho tvořil, mohla by v tom být nějaká kalkulace. To, co je vyfocené, někdo napsal. Mě to oslovilo upřímností, nějakou výpovědí, zaznamenal jsem to.“

Klíče - fotopoezie Julka Šimka

Navíc Julek Šimko skládá písničky. Rád vzpomíná na Wabiho Daňka, se kterým se potkal při křtu knížky: „Setkání s ním bylo krásné. Z většiny jeho písniček cítím, že co zpívá, tak i prožil. Není to fikce, jsou to jeho zážitky. K tvorbě mám podobný přístup.“

Zpátky v ordinaci

Jak zvládá host Dobrého rána návrat do lékařského prostředí? „Vracíte se do lidství, snažíte se ho v sobě držet, abyste vůbec lidem jako člověk mohl pomáhat a ne jako kalkulačka anebo něco jiného.“

Původně se měl Julek Šimko narodit v Bratislavě, ale rodiče se ještě před porodem přestěhovali na východ Čech. „Na Slovensko jsme vždycky jezdili, setkával jsem se tam s upřímnými lidmi, kterých jsem si vážil. Pořád se tam vracím."

autor: MAL
Spustit audio