Exprimář pardubické ortopedie: Nástupcům do toho moc nepovídám

24. říjen 2014

Skoro čtvrtstoletí. Tak dlouho se rýmovalo spojení Jiří Kubeš a primář Ortopedického oddělení Pardubické krajské nemocnice. Pod jeho vedením se pracoviště posunulo do tuzemské špičky. „Teď můžu sledovat své následovníky, jak si vedou a můžu jim případně poradit. Ale oni si poradí sami.“

Kubeš v nemocnici zůstal: „Chodím tam na dva dny, jeden den operuji a druhý den mám ambulanci, takže vlastně pokračuji. Dřív byl člověk poněkud mladší, ale byly to hezké časy. Myslím si, že jsem si užil dostatečně dlouho.“

Začínal s čistým stolem

V pardubické nemocnici působí Jiří Kubeš od roku 1975, primářem byl od srpna 1991. „Tehdy šlo o trochu jiný svět. Začali jsme dělat umělé náhrady kloubů, kolem 80-ti operací ročně, teď jich děláme 500. To je až zázračný rozdíl. Pokrok endoprotetiky, neboli náhrad kloubů, šel velmi dopředu. Zlepšilo se vybavení na operačních sálech, možnosti výběru implantátů od různých světových firem.“

Část Kubešových kolegů se po přelomovém roce 1989 zprivatizovala, odešli včetně primáře. Takto popisuje situaci sám Kubeš: „Najednou jsme tam zůstali všichni relativně mladí. Člověk do toho spadnul rovnýma nohama, ale naštěstí to dopadlo dobře. V některých oblastech jsem měl zkušenosti jenom velmi skromné a musel jsem se sám vypracovat, sám se to naučit a poradit si.“

K největším úspěchům řadí založení kostní tkáňové banky, jedné z prvních v republice. Tím si pracovníci získali velmi slušnou pověst.

Lékař se stále učí

Od 1. září vede Ortopedické oddělení Petr Hoza, který zvítězil ve výběrovém řízení během června. Kubeš mu bude pomáhat… Optimální podle něj bývá, pokud nový primář dovolí určitou spolupráci s bývalým primářem: „S tímto u nás nejsou sebemenší problémy. Kontinuita je potřeba. Člověk jinak sbírá zkušenosti, někdy zbytečně s omyly. Lepší, když jich dělá co nejmíň.“

Jako jednu z výhod lékařů vnímá Kubeš to, že musí trvale studovat. Na druhé straně prý dnes není problém objednat si literaturu, sehnat si knížky, zajet se podívat na nějaký kongres, školení. Pro sledování oboru jsou tedy jiné možnosti.

I lékaři zažívají vtipné události, na které s odstupem vzpomínají. Pokud jde o televizní seriály z nemocničního prostředí, tak Kubeš nejvíc oceňuje legendární Nemocnici na kraji města. Hlavně kvůli hereckému obsazení a výrazné pravdivosti. Ty novější se údajně trochu liší od reality.

autor: MAL
Spustit audio