Jsem ze staré generace, křížovky počítačem nedělám, říká Jiří Zvolánek

„Ve dvanácti letech mě ke křížovkám dotáhl děda. Viděl jsem, že to luští, tak jsem se zeptal, co to dělá. Tak mě vyzkoušel, udělal nějakou lehčí křížovku, pak mě dával těžší a těžší. A postupně, což je daleko horší než to luštění, jsem to zkusil autorsky. A to už je daleko horší udělat, aby ta slova k sobě šla,“ říká Jiří Zvolánek.

V dnešní době hodně křížovek dělají počítače, ale Jiří Zvolánek patří k těm, kteří jdou ještě starou cestou: „Nikdy jsem nedělal křížovku počítačem. A že jich bylo hodně stovek.“

Křížovka vzniká tři hodiny i tři dny

Vytvořit křížovku tímto způsobem trvá zkušenému křížovkáři tři hodiny, když se ale nedaří, tak klidně i tři dny, a ani tak není výsledek jistý: „Někdy vám to sedne, že ta slova lezou sama z hlavy. Někdy se dostanete do kouta, že tam bude Ř a vedle tvrdý Y, a prostě to přestane jít. Vyměníte jedno slovo, druhé, ta na sebe ale navazují, křížovku můžete tak akorát hodit do koše. Tak ji děláte třikrát i čtyřikrát,“ prozrazuje Jiří Zvolánek.

Vymyslet křížovku je jasně daný proces, začíná se zadáním tajenky: „Pak se rozhodnu, jaký to bude typ křížovky, její velikost, důležité je, pro koho je určená. Pro děti, pro dospělé, pro specialisty křížovkáře, širokou veřejnost, do dámského časopisu. Tajenku do křížovky usadím, navrhnu si délku slov a pak už se to snažím vykřížovat,“ popisuje Jiří Zvolánek.

Historie křížovek v té podobě jak je známe, sahá přibližně do roku 1925: „U nás od té doby vzniklo mraky křížovkářských časopisů. Byla to úplná exploze, lidem se to začalo strašně líbit. Ale byly to křížovky, které by z dnešního pohledu nevyhovovaly.“

Každý z luštitelů občas narazí na slovo, které na první pohled vypadá jako vymyšlené, a Jiří Zvolánek k tomu dodává: „Netvrdím, že to někdy někdo neudělá. Já si to nedovolím udělat. Nikdy nevím, kdo to bude luštit z mých kolegů křížovkářů. Ti by mně pak dali, to bych s nimi nevydržel. Já každé slovo musím doložit.“

Jiří Zvolánek|foto: ČRo Pardubice

Nejlepší přítel: slovník

A proto má Jiří Zvolánek byt doslova zavalený knihami a slovníky, kde čerpá inspiraci. Úspěšnost luštitelů nezávisí jen na intelektu, ale skutečně existují křížovky lehčí a těžké. Jak udělat křížovku těžší vysvětlil Jiří Zvolánek názorně: „Já používám jako příklad slovo CELA. Když tam dám vězeňská místnost, kobka, zamřížovaná místnost, to ví každý. Když tam ale použiju španělský spisovatel (José Camilo Cela), tak už to je trošku problém.“

Jiří Zvolánek dlouhá léta spolupracuje také s festivalem Czech Open. Vytvořil pro ně například neobvyklou osmisměrku: „Je to vyškrtávačka složená jenom ze jmen šachistů. Nesmím tam použít žádné jiné slovo. A je to honička.“

Díky tomu si ji může zkusit vyluštit každý bez ohledu na národnost. Někteří šachisté tam své jméno i najdou. V tajence je pak opět některý z hráčů: „Přišli ke mně luštit dva starší rodiče z Maďarska. Já měl v tajence jméno Susan Polgar. A shodou okolností to byli její rodiče,“ uzavřel veselou příhodou povídání o křížovkách jejich autor Jiří Zvolánek.