Když dopadají rakety, bojím se o ostatní, říká Michal Černý

Michal Černý je příslušníkem 43. výsadkového praporu v Chrudimi a ve své knize zachytil nejenom dřinu a povinnosti vojáka, ale také svůj osobní život. „Pořádně nevím, co mě k tomu vedlo? Možná, že jsem chtěl podrobněji světu sdělit, co obnáší život vojáka – výsadkáře. A kdo jiný na toto téma může napsat knihu než Chrudimák,“ vysvětluje Michal Černý svou motivaci zkusit roli spisovatele.

4 mise v Afghánistánu

Michal Černý absolvoval 4 mise v Afghánistánu. Poprvé si s myšlenkou napsat knížku začal pohrávat v půlce poslední mise. Tam sice nebylo mnoho prostoru na psaní, ale návrat domů využil nejen k dokončení textu, ale také k zachycení pocitů po shledání s rodinou. To bylo ještě intenzivnější i díky tomu, že byly Vánoce.

Detailně a zajímavě popsané zážitky a zkušenosti z pohledu vojáka umocňují autentické fotografie nejenom ze zahraničních misí, ale také ze cvičení v Čechách. Odhalení některých vojenských tajemství se ale zvědavý čtenář nedočká: „Úplně všechno tam být nemůže, protože ctím vojenské tajemství, ale i tak je to zajímavé čtení,“ vysvětluje Michal Černý.

O práci není nouze

Práce českých vojáků na zahraničních misích se mění v závislosti na mandátu schváleném vládou. Obvykle jde o patrolování a průzkumnou činnost, pomoc provinčnímu a konstrukčnímu týmu atd. Michal Černý si také vyzkoušel různé role od kulometčíka, přes střelce ve věži vozidla MRAP až po velitele výsadkového družstva. To vše přináší i různé druhy nebezpečí, ale jak Michal Černý přiznává, strach měl spíš o kamarády: „Je to paradox. Když na základnu létaly rakety 4 krát denně, tak jsem měl spíš strach o ostatní, než o sebe. Člověk na sebe nemyslí, neuvědomuje si to.“

V kontextu toho je skoro úsměvný strach z létání, kterým Michal Černý trpí. Bez padáku se prostě v letadle necítí ve své kůži. A jak například řeší dovolené v zahraničí? „Kvůli bezpečnostní situaci ve světě není pořádně kam jezdit a do Chorvatska dojedu autem,“ říká s úsměvem.

Nesnadné odjezdy i návraty

Kniha Cesta vojáka popisuje nejenom zážitky „pracovní“, ale také osobní život Michala Černého, který přiznává, že odloučení od rodiny není jednoduché, ale ani návraty nebývají mnohdy snadné. „Ženská si chod domácnosti udělá k obrazu svému. Všechno si předělá, jak potřebuje, pak tam přijdu já po půl roce a do všeho jí kecám, vznikají takové menší potyčky. V posteli je někdo navíc, v kuchyni někdo navíc. Ze začátku se trošku oťukáváme, což může být i příjemné, než zas k sobě najdeme společnou cestu,“ nechává Michal Černý nahlédnout do svého soukromí.

Kniha Cesta Vojáka je na pultech knihkupectví od 5. června. Chybět nebude ani křest a beseda s autorem. Poprvé se odehraje v Klubu výsadkářů v Chrudimi 15. června v 18 hodin. A další je v plánu o den později 16. června v 18 hodin v knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně, kam jsou zváni i zájemci o vojenskou tematiku.