Když vidí strom, má oči v sloup. Jak pracuje arborista?

17. červenec 2017

Někdo se na ně ani nepodívá, jinému na nich moc záleží. Všichni kolem nich ale každopádně denně chodíme. Přehled o stromech, které potkáváme, mají arboristé.

„Stromy pozoruju, když jdu po ulici a občas bohužel i za volantem. Nahoru se dívám často. Je pořád co zlepšovat. Mým celoživotním koníčkem je skalničkaření. Po třiceti letech jsem objevil trochu větší rostliny než nějaké o velikosti pětikoruny. Ke stromům jsem se tedy dostal takovým obloukem,“ říká arborista Martin Brejník.

Čtěte také

Arboristika je podle něj obor, který se zabývá péčí o dřeviny mimo les. „Arborista se snaží o to, aby stromy byly co nejvíc zdravé, krásné a bezpečné po co nejdelší dobu. Měl by mít dobré znalosti, zvládat praktické činnosti jako řez dřevin, případně instalace bezpečnostních vazeb. V dnešní době se ale i arborista specializuje na určitou činnost.“

Se stromem od A do Z

Arboristovi jde taky o rozvojovou péči nově vysazených stromů. „Nestaráme se jenom o stromy v posledních fázích jejich existence.“

A když se do stromů řeže, část veřejnosti se staví na odpor. Jak jí Brejník oponuje? „Bývá lepší do stromu řezat, než aby se celý zřítil na zem. Lidé za námi nepřicházejí jenom při řezání, ale taky při sázení stromů. Někdo nás chválí, další dávají najevo svůj naprostý nesouhlas.“

Martin Brejník

Třeba v těchto dnech je aktuální zásah v lipové aleji pod pardubickým zámkem. Odborná firma nechává prořezané větve ležet na místě. „Ta zámecká alej je kromě jiného evropsky významnou lokalitou páchníka hnědého. Larvy tohoto brouka mají možnost se v odstraněných částech dřevin dovyvinout v dospělého jedince. K zásahům jsme potřebovali povolení krajského úřadu a postupujeme přesně podle něj,“ zdůrazňuje Martin Brejník.

Čtěte také

autor: MAL
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.