Knihomil není továrna. Vydává víc než knížky

24. duben 2015

Víte, co je bibliofilie? Doslovně přeloženo knihomilství. Jde o lásku ke krásným knihám a sbírání. Zároveň výraz označuje knihu, která se vymyká běžné produkci, třeba svým grafickým zpracováním, typografií a taky obsahem. Mezi nadšené bibliofily se řadí i Miroslav Smolík.

„Od dětství jsem si různě psal a lepil sešity. Pak jsem se věnoval něčemu jinému a až v pozdějším věku jsem našel odvahu. Napsal jsem a s odbornou pomocí jsem vydal svou knihu, a pak další. Nápad na bibliofilii vzniká v hlavě. Začíná se od makety, nějakých představ. Doteď jsem si své knihy sázel, dělal jejich grafiku i tisk doma. Do budoucna asi profesionálům nechám ten samotný tisk, podobně jako jim nechávám knihařskou práci.“

Bibliofilie = řemeslo?

Podle Smolíka bibliofilie souvisí s uměleckými řemesly. „Najdeme tam grafiku, základy knihařství, sazbu, ale vymýšlení knižní formy je spíš tvorba.“

Vášeň pro nevšední knihy se týká hlavně starších ročníků, ale přesto se host Dobrého rána nebojí, že by láska ke knize měla v budoucnu vymizet. „Možná souvisí s postupujícím věkem, kdy jí lidé přicházejí na chuť. Získávají životní zkušenosti, vztah ke knihám i k výtvarnému umění. Bibliofilie je něco mezi artefaktem a knihou. Člověk by si ji mohl vzít do postele na čtení, ale mělo by v ní být něco navíc.“

Jedna kniha o Semíně, další v krabici

Miroslav Smolík už napsal publikaci o vsi Semín, o její historii a o vlastních zážitcích. Vyšla v roce 2008. „Je celá ručně dělaná, jenom jsem poprosil knihaře o svázání. Dostala se až do zahraničí. Rok nato jsem vydal dílo Ladislava Klímy Slavná Nemesis. Knihu tvoří volné listy, díky ní jsem se naučil techniku linorytu. Ukrývá ji červená krabice s hlubotiskovým obrázkem. V roce 2009 se umístila mezi deseti nejkrásnějšími knihami České republiky. Líbila se mi, tak jsem měl tu drzost ji přihlásit do soutěže.“

autor: MAL
Spustit audio