Koním se už lesknou podkovy. Kladruby hostí Rudolfův pohár

„To se jede disciplína, která se odehrává v terénu. Maraton měří okolo dvanácti kilometrů, nejatraktivnější bývá poslední úsek s překážkami. Ale ty se neskáčou, jde o průjezdy v určitém pořadí v co nejrychlejším čase. Jedna překážka se nachází i v jezírku, takže nechybí ani průjezd vodou. Diváci mohou obdivovat rychlost, výbušnost, sílu koní,“ popisuje Machek.

Akce s tradicí

Název Rudolfův pohár nesou závody už podvanácté. „Navázali jsme na pořádání jarních závodů, které se v Kladrubech pořádaly už před rokem 1989. V tomto případě se jedná o takzvanou kompletní soutěž spřežení. Ve čtvrtek a v pátek se koná drezura, v sobotu zmíněný divácky atraktivní maraton a v neděli pak překážková jízda. Soutěží se v kategoriích jednospřeží, dvojspřeží a čtyřspřeží,“ doplňuje ředitel kladrubského hřebčína.

„Na jednu stranu se moc těšíme, ale na druhou stranu je to pro nás vždy spousta práce s přípravami. Navíc dopředu sledujeme i předpověď, protože dubnový termín může přinést aprílové počasí…“

Podle Jiřího Machka od víkendu přijíždějí první účastníci. Hlásí se celkem 46 spřežení z 8 evropských států. Diváci chodí se zájmem na všechny tři disciplíny.

Finišují opravy hřebčína

Mezitím pokračuje obnova areálu. Stavební část měla v Kladrubech nad Labem skončit loni, ale termín byl prodloužený do konce září. „Většinu prací máme už za sebou, některé se ještě dokončují a hlavně se teď zaměřujeme na interiéry jednotlivých budov,“ říká ředitel.

Lidé si už mohou všimnout hotových fasád. Hřebčín získal novou barvu, a sice klasickou zelenou. Návštěvníky samozřejmě nejvíc lákají koně. Proto budou po otevření součástí prohlídkových okruhů opět stáje. Chystá se nová expozice kočárů, postrojů a taky rozšířená expozice na zámku.

UNESCO

Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem je od roku 2007 na takzvaném indikativním seznamu UNESCO. „Teď pracujeme na přípravě nominační dokumentace, což může trvat i dva roky. Podle zkušeností to od podání žádosti může zase trvat dva roky do zápisu na seznam UNESCO. Hlavně je to prestiž, ale taky určitá ochrana hřebčína třeba před případnou privatizací,“ myslí si Machek.

Prostředí se chovem koní formuje už přes 500 let. Jako rok založení hřebčína se uvádí 1579. Tehdy byl hřebčín povýšený na takzvaně dvorní. „Měl za úkol dodávat císaři kočárové koně pro slavnosti. Předtím už existovaly osady nazývané kobylníky nebo kobylí pole. Když naši předci na tato místa přišli, zjistili, že půda není úplně nejúrodnější, ale že prostředí je vhodné právě pro chov koní. Když tam vykáceli lužní lesy, zakládali louky a pastviny.“