Loštice zvou na unikátní betlém, zub lišky Bystroušky i hřebík Gustava Frištenského
Loštický betlém u řezbáře Jaroslava Beneše se už stal tradiční akcí, která každoročně přiláká spoustu zvědavců. Letos 1. prosince to navíc bude jubilejní dvacátý ročník. Pozvat k návštěvě přišel autor betlému, ale také malíř Pavel Alexandr Taťoun, který na stejném místě vystavuje svá díla.
Každý rok je betlém rozšířen o nové figurky, které zpodobňují významné občany a celebrity z Moravy. Letos mezi novými postavami bude například fotograf Jindřich Štreit. Jeho asi osm centimetrů vysoká postavička stane vedle zápasníka Gustava Frištenského, řidiče Romana Smetany, který přimaloval politikům tykadla, obra Drásala nebo zpěváka Pavla Nováka.
Betlém, na kterém Jaroslav Beneš pracuje od roku 1994, je pohyblivý, střídá se u něj noc a den, navíc dělá také zvuky. Například postavě kohouta propůjčil hlas opravdový kohout souseda pana Beneše. „Věděli jsme, že kokrhá o půl čtvrté ráno. Přišli jsme tam a kohout nic. Chrápal. Pětkrát jsme tam byli o půl čtvrté a nic,“ popisuje Jaroslav Beneš.
Oživení postaviček
Umístění nové postavy má jasná pravidla. Začíná jejím vyřezáním a oživením, jak říká Jaroslav Beneš: „Dávám jim do ruky něco ze života. Třeba malíř Adolf Kašpar má v ruce štětec a v něm jsou štětiny z jeho vlastních štětců.“
Každá z figurek pak na letní loštické slavnosti obdrží rodný list a v prosinci dostanou také občanský průkaz. „Vysypu na ně hobliny z lípy a kordem je pasuju do stavu vysoké zdřevnatělosti,“ popisuje ceremoniál Jaroslav Beneš. Ten bude letos 1. prosince a návštěvníci můžou betlém a muzeum navštívit kdykoliv až do Tří králů.
Muzeum nejen s betlémy
Kromě betléma návštěvníky jistě zaujme spousta dalších zajímavých exponátů. Malíř Pavel Alexandr Taťoun tam vystavuje obrazy z Bornea, které letos navštívil a strávil tam dvacet dní. „Já rád cestuji a dělám každý rok svůj kalendář, kde se snažím lidem ukazovat, jak já cítím a chápu svět, cizí místa. A ta se snažím ztvárnit ve svých dílech,“ říká Pavel Taťoun.
Mezi dalšími exponáty jsou například ohnutý hřebík Gustava Frištenského. „Majitel ho nechtěl dát z ruky, tak jsem si ho omaloval a nechal tepelně ohnout. Nenašel se nikdo, kdo by to zvládl stejně jako Frištenský,“ říká Jaroslav Beneš. K dalším pokladům muzea patří například nejmenší soška Karla Kryla, nejmenší betlém v krabičce od zápalek nebo zub lišky Bystroušky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
