Málo světla a hodně nápadů. Jak si lidé dřív krátili zimu?
Konec roku má rozhodně své kouzlo. Přejeme si zdraví, dáváme si dárky a mnohé rodiny se naprosto výjimečně sejdou ke společné večeři. Pro řadu lidí ale právě tyhle chvíle představují stres.
Historička Martina Halířová říká, že naši předkové vánoční období pojímali úplně jinak. „Zimu měli spojenou s nedostatkem, se strachem, že budou mít málo dříví a podobně. I světlo býval luxus. Často se proto uchylovali k magii. V dnešní době si člověk může udělat Vánoce takové, jaké chce. Nemusí se jimi stresovat. Navíc jinak vnímají svátky věřící lidé a jinak nevěřící.“
Barbora, Mikuláš, Lucie
Na první adventní dny připadá svátek svaté Barbory. „Byla hlavně patronkou havířů, lidí pracujících v důlním průmyslu. V lokalitách těžby se konaly havířské průvody na její oslavu. Ve štolách se třeba nechaly svítit svíce na ochranu před neštěstím. Ve venkovském prostředí chodily dívky, utrhly si větvičku, kterou pak udržovaly v teple. Věštily si tím budoucího nápadníka, anebo odhadovaly, jestli se jim splní přání, případně budou mít štěstí. V některých domácnostech mají větvičky jako okrasu. Když je totiž natrhají na svatou Barboru, většinou jim do Vánoc rozkvetou.“
Mikuláš patří dodnes k největším vánočním postavám. „Dřív chodily po městech mikulášské průvody s kozou, koněm. Postupně tam pronikal pedagogický moment, kdy děti musely odříkávat modlitbičku anebo musely absolvovat zkoušení. Pak dostaly dárek. Nebyla to čokoláda, spíš šlo o ovocné dary. Dělaly se i trhy, kde se dalo koupit kynuté pečivo, což mohl být další dárek pro děti,“ říká Halířová.
I svátek svaté Lucie byl podle historičky spojený s obchůzkou a obdarováváním dětí. „Lucky rituálně očišťovaly domácnost. To mělo chránit před nemocemi a neštěstím. Další Lucky strašily děti a zkoušely je ze znalostí.“ Ale brzy se objevily první hlasy proti strašení dětí. „Říkalo se, že když se vystrašené dítě moc lekne, může onemocnět anebo dokonce zemřít.“
Vánoce jako velký symbol
Vrchol dané doby představovaly Vánoce. Taky to si můžete potvrdit na výstavě Východočeského muzea v Pardubicích Slunovrat, Vánoce, Hromnice. Týká se tradic na přelomu roku. Jejich původ a smysl nám podle organizátorů v dnešní době často uniká. Expozice se zaměřuje na tradiční prožívání zimy našimi předky a připomíná, co všechno z toho nás pořád oslovuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
