Masopust aneb zábava s pravidly
Ne každá zábava musí být nutně nevázaná a neomezená. Třeba takový masopust částečně ukazuje opak. Má totiž svůj řád. Označuje období, které začíná po svátku Tří králů a končí 40 dnů před velikonočními svátky.
Podle vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilony Vojancové je letošní období středně dlouhé: „Konec vychází na 17. února, kdy by se měl slavit závěr masopustu. Používají se i různé krajové názvy. Fašank znají hlavně na Moravě, voračky třeba v jižních Čechách.“
Lidé si někdy myslí, že v období masopustu se nemá jíst maso. Ale Vojancová upozorňuje, že název tvoří základy slov masu popusť, tedy pořádně se najez masa.
Veselý Kopec
Kdo si chce vyzkoušet masopust na vlastní kůži, může přijet na Veselý Kopec v sobotu od 10 do 15:30. Tradiční obchůzka je součástí světového kulturního dědictví UNESCO.
„Přijede skupina obyvatel z Vortové. V 10 hodin požádají masky o povolení k obchůzce, návštěvníci si je během toho můžou prohlédnout. Dozvědí se taky, jak se která maska jmenuje a co je jejím úkolem v průvodu. To všechno se během povolování zmiňuje. Opakujeme ho ještě jednou ve 13 hodin,“ říká Ilona Vojancová.
„Mezitím masky chodí areálem, žertují s přihlížejícími nebo mezi sebou, všechny roubenky jsou otevřené. Končit budeme v 15 hodin takzvaným porážením kobyly. Jedna z masek je odsouzená za domnělé hříchy, bere na sebe nepravosti. Obřadné poražení a vzkříšení očišťuje společnost. Všichni se pak dohromady radují, následuje taneční zábava. Pro naše předky končila zima a začínal nový hospodářský rok.“
Masopust = karneval?
Rovnítko mezi slovy masopust a karneval tak úplně nepasuje. „Z hlediska odborného, etnografického se dá mezi karnevalem a masopustní obchůzkou najít velký rozdíl. Karneval označuje většinou průvod masek, kdy jde jenom o to defilé masek, že se lidé převléknou do kostýmu a kdokoliv se jakkoliv může zapojit. Oproti tomu masopustní obchůzka mívá svůj řád-masky mají vymezené funkce, danou podobu, nemůže se za ně převléknout kdokoliv, začíná i končí se rituálně. Hodně zjednodušeně řečeno, karnevaly jsou typické spíše pro městské prostředí, kdežto masopustní obchůzky spíš pro prostředí vesnice.“
A čím může být podle Vojancové masopust zajímavý pro současnou společnost? „Myslím si, že veselí a spontánnost jsou tím, co obyvatele vesnic láká k tomu, aby každoročně připravovali masky, oblékali se do nich a všechno zažívali. Obyvatelé tam žijí dohromady, celá vesnice je od rána do večera na nohou. V minulosti se navíc obchůzka pojímala jako takový očistný rituál.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
