Není tam vidět na krok, ani na kafe. V Pardubicích stojí Kavárna POTMĚ

„Role se tam mění. Do zatemněného prostoru kavárny, tedy speciálně upraveného kloubového autobusu, vstupují vidící hosté, ale obsluhují je v naprosté tmě ti nevidomí kavárníci. Spoléháte se na kavárníka. Dáváte mu objednávku, on vám donáší nápoje nebo občerstvení. Zážitkovou formou se snažíme dávat šanci veřejnosti vyzkoušet si roli nevidomého a získat lepší představu, jak se k nevidomým zachovat, pokud je potkají na ulici,“ vysvětluje ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu Přemysl Filip.

Vyplatí se mluvit s kavárníky

Každý z obsluhujících kavárníků má úplně jiný životní příběh. „Jsou to lidé, kteří třeba mají vystudované vysoké školy nebo jde o vrcholové sportovce, hudebníky. Všichni ale mají baristické kurzy, jsou to tedy specialisté na kávu. S každým se určitě můžete dát do řeči. Můžete se zeptat, jaké zažívá situace.“

Pátá sezona Kavárny POTMĚ na cestě odstartovala v Praze a pondělní zastávkou jsou Pardubice. Až do devatenácti hodin najdete devatenáct metrů dlouhý autobus na Masarykově náměstí. „Vnitřek autobusu je upravený do několika boxů. Kavárna pojme najednou až 18 hostů. Čas v temném prostoru plyne úplně jinak. Každý si může taky něco nakreslit bez možnosti zrakové kontroly. Až když vystoupíte, zjistíte, jak se vám to povedlo. Děti často mají daleko lepší obrázky než dospělí. Chceme, aby lidé měli velmi živé vzpomínky. Přímo u autobusu si můžete vyzkoušet taky labyrint pro chůzi s bílou holí a klapkami na očích. Máme i zvukové a hmatové pexeso a další hry v úpravě pro nevidomé.“

Světlého oblečení se nebojte

Přemysl Filip s úsměvem podotýká, že kdo má velké sebevědomí, může přijít na kávu i ve světlém oblečení. „Je to na schopnosti a zručnosti každého. Ale když ztratíte nejdůležitější smysl, kterým přijímáte 85 procent informací, velmi zpozorníte. Zcitliví vám ostatní smysly. Stanete se spíš opatrnějším. Snažíte se být pečliví. Opravdu se nestává, že by se hosté třeba kávou polili. Každopádně máme připravená trička, která si lidé mohou koupit jako další předmět a taky takto podpořit sbírku Světluška.“

Čtěte také

Výtěžek z cest autobusu podle Filipa pomáhá velmi konkrétně. „Peníze jdou třeba na financování kompenzačních pomůcek, pedagogické asistence, výcvik vodicích psů, sportovní anebo kulturní aktivity. Jsme charitativní instituce, která se snaží co nejvíc prostředků ve formě darů vybrat od dárců, veřejnosti, firem. Následně je poskytujeme nevidomým a těžce zrakově postiženým. Světluška je největší sbírka, kterou Nadační fond Českého rozhlasu organizuje. Nevidomí mezi námi jsou. Je jich zhruba 150 000. My všichni jim můžeme velmi efektivně pomoci.“