Netopýr umí plavat, zaplétá se do vlasů a spí hlavou dolů. Nebo ne?

7. leden 2016

Kolem netopýrů si lidé vytvořili celou řadu mýtů, legend a pověstí. Znalci se nad některými z nich většinou usmívají a snaží se je vyvracet. Dělá to tak i Jiří Rejl.

„Při každé přednášce pro veřejnost padají všelijaké dotazy typu, že se netopýři zaplétají do vlasů. Netopýr je díky svému ultrazvuku schopný rozeznávat tak malé překážky, že není schopný se do vlasů zamotat.“

Záhadní tvorové

Rejla fascinuje tajemný svět nočních zvířat. „Zajímá mě pátrání po neznámém, prolézání půd, jeskyní, štol i sklepů. Netopýrů jsem se nikdy nebál. Od dětství mám ke zvířatům kladný vztah.“

Leden bývá typickým obdobím pro sčítání netopýrů. Upadají totiž do zimního spánku. Kolik lidí chodí sčítat? „Záleží na velikosti zimoviště, jeho rozlehlosti. Na těch menších můžu počítat sám, na větší chodíme ve skupině, abychom žádného netopýra nepřehlédli. Stane se, že se některé druhy shlukují do takzvaných velkých klastrů. Pak je dost problematické je přesně spočítat. Jsou velmi těsně u sebe. Můžeme si pomáhat i snímky. Velkou skupinu netopýrů si vyfotíme a přesně je spočítáme na počítači.“

Této aktivitě se Jiří Rejl věnuje od roku 1991. Počet netopýrů podle jeho poznatků neustále stoupá.

Jak se budí netopýři

Buzení netopýrů je rozdílné druh od druhu. Existují teplomilné i chladnomilné druhy. Teplomilné vylétají podstatně později.

Rejl potvrzuje, že v posledních desetiletích vyhledávají netopýři úkryty v lidských stavbách, v panelových i bytových domech. „Ve volné přírodě přicházejí o přirozená stanoviště. Týká se to hlavně dutých stromů. Ty se kácejí kvůli nebezpečí zřícení. Proto se netopýři stěhují do prostor, které jim co nejvíc připomínají původní stanoviště.“

Jiří Rejl

Netopýří rok

Co tito tvorové zažívají během 365 dnů, odpovídá ročním obdobím: „Na jaře po probuzení se stěhují ze zimovišť na místa svých letních kolonií, kde samice rodí mláďata a stará se o ně. Během podzimu se samice potkávají se samci. Dochází k páření a ke společným přeletům na zimoviště.“

A umí toho hodně: „Když se probudí, mohou spadnout na zem, potřebují po ní přelézt ke stromu nebo ke zdi. Může se stát, že při pohybu nad vodou, když rybář provede zásek, tak se netopýr včas nestihne prutu nebo vlasci vyhnout. Spadne do vody. Je schopný přeplavat k břehu, vylézt, usušit se a zase přeletět někam jinam,“ popisuje Rejl.

Docela dlouhověcí…

Díky schopnosti zimního spánku se prý netopýři dožívají minimálně dvaceti let. Většina z nich, přesně jako si lidé myslí, spí hlavou dolů. „Ale kolikrát jsou zalezlí ve štěrbinách a hlavou dolů nejsou.“

Jiří Rejl doma žádného netopýra nemá. „Je to natolik žravé zvíře, že bych asi nebyl schopný se o něj pravidelně starat a pravidelně ho krmit.“

Jinak velmi rád vyráží do přírody: „Když venku chodím, zajímám se nejenom o zvířata, ale i o květiny a o houby. Kolikrát se mi povede najít a zdokumentovat nějaký zajímavý druh houby. Naposledy se mi to povedlo ve Žďárských vrších. Na Pardubicku je třeba i lokalita bledulí, což není pro tuto oblast tak typická a častá rostlina.“

autor: MAL
Spustit audio