Oživování Zámečku pokračuje. Jsou s ním velké plány…
Muzeum, školicí středisko, sportoviště. To všechno by měl pojmout pardubický Zámeček, neboli Larischova vila. Symbolické místo oficiálně přebírá Československá obec legionářská. V Dobrém ránu byl hostem její zástupce František Bobek.
„Během několika týdnů bude Zámeček definitivně převedený na nás. Nadále spolupracujeme s občanským sdružením Za záchranu Zámečku. Záměr zůstává od počátku prakticky stejný. Mělo by to být takové centrum pro mládež celého Pardubického kraje. Kromě teorie a nějakých školicích zařízení chceme v obrovské zahradě vybudovat i připomínku výcviku našich parašutistů ve Velké Británii,“ popisuje Bobek.
Tento rok bude ve znamení plánování a shánění peněz. Příští rok by se podle Bobka mělo začít stavět. Ale už od letošního jara se chystají různé akce, tak jako v minulosti.
Historické pozadí
Larischova vila nese jméno svého prvního majitele Jiřího Larische-Mönicha. Druhý název - Zámeček - získala budova na základě své podoby s malým zámkem. V době německé okupace vilu vlastnil policejní pluk z Kolína. Ve sklepeních Němci v období heydrichiády v roce 1942 vyslýchali české vlastence a některé z nich opodál zastřelili. „Byli tam lidé těsně před smrtí, chovali se velice statečně, což oceňujeme,“ říká Bobek.
První legionářské jednotky vznikly v roce 1914 ve Francii a v Rusku. Legionáři si během bojů vysloužili značný respekt a svým způsobem se zasloužili taky o vznik samostatného Československa v roce 1918.
Od roku 2001 funguje Československá obec legionářská jako samostatná organizace. Současnou členskou základnu tvoří pozůstalí po legionářích, bývalí vojáci, novodobí váleční veteráni nebo sympatizanti ochotní aktivně pracovat. Obec má právě teď kolem 4 000 členů a dokonce i 6 zahraničních jednot (Slovensko, Francie, Velká Británie, USA, Rusko, Ukrajina).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
