Pardubickým krajem měla projít dálnice. Německá

Podle něj není přesné, když někdo mluví o Hitlerově dálnici. „Správný termín by měl být Německá dálnice. Na území Pardubického kraje měla dálnice vstupovat nedaleko Králík, měla postupovat okolím Červené Vody k Lanškrounu a dál směrem: Moravská Třebová, Městečko Trnávka a Jevíčko.“ Na území Česka zůstalo rozestavěných 85 kilometrů. Tato linie začíná na území Pardubického kraje a pokračuje směrem na jih.

Grandiózní akce

Příprava stavby této dálnice začala na podzim 1938. „Byla to stavba tehdejšímu Československu vnucená smlouvami následujícími po Mnichovské dohodě. Stavba u Jevíčka začala v dubnu 1939,“ říká Janda.

Němci svou dálniční síť vytrasovali už v polovině 20. let 20. století. „Tady se před nimi najednou otevřel terén, přes který bylo potřeba rychle vyprojektovat dálnici. Proto v Moravské Třebové vytvořili ředitelství pro stavbu této dálnice. V něm soustředili své tehdejší nejlepší odborníky na trasování a projektování dálnic. Ke spolupráci byly přizvané obě německé vysoké školy technické z Prahy i z Brna. Čeští a němečtí odborníci se běžně setkávali na různých konferencích. Žádná antipatie tam nebyla. Například naši špičkoví mostní odborníci se běžně přátelili s těmi německými.“

Dálnice byla projektovaná podle tehdejších nejnovějších poznatků silničního a mostního stavitelství. Janda uvádí, že technické parametry jsou až z devadesáti procent použitelné pro stavbu dnešní dálnice. „Příčný profil této dálnice je 28 a půl metru, dnešní dálnice D11 má příčný profil 27 a půl metru. V koruně je tedy ta dálnice vlastně ještě širší než dnešní dálnice.“

Záhada u Jevíčka

Nad Vískou u Jevíčka byl pracovní tábor pro sovětské zajatce. Za půl roku tam zemřelo 143 mladých mužů. V tomto případě Janda mluví o hlubších pochybeních. „Podle nových dokumentů všechno nasvědčuje tomu, že tam došlo k nějakému nesprávnému zacházení se zajatci z pohledu dodávek potravin. Všichni zajatci byli očkovaní proti tyfu a najednou 143 zajatců zemře na tyfus, aniž by onemocněl jediný strážný nebo nějaký člověk v okolní vesnici. To je velice záhadné.“

Tomáš Janda se věnuje technické historii, výstavbě dálnic, významných mostů a třeba i regulačním pracím na Labi a Chrudimce.