To máme mládež! Studenti diskutovali s pamětníky o druhé světové

27. říjen 2014

Historie má své temné stránky. Jak ji uchovat pro další generace? To byla jedna z otázek projektu, který chtěl propojit oblasti kolem vesnic vypálených za druhé světové války. V našem kraji šlo o Ležáky a okolí. Podle historika Vojtěcha Kyncla se účastníci dokonce setkali s pamětníky neblahých událostí.

„V pátek šla do tisku publikace, která zachycuje pohledy dětí a studentů. Své prožitky zpracovávali a taky nabízeli pohledy na podobu památníků v budoucnu. Mám z toho velkou radost. Tohle je cesta, jak dalším generacím zajistit, že mladí lidé na toto nezapomenou a přenesou své zkušenosti dál. Považuju to za první vlaštovku a věřím, že přijdou další,“ říká Kyncl. Kniha by se postupně měla dostat také do českých škol.

Poučit se a zlepšit se

Například student Lukáš Jadrný tvrdí, že o svém zapojení se rozhodně nepochyboval: „Považoval jsem to za samozřejmost. Myslím, že je vždycky správné připomínat si historii. Část společnosti se dnes dívá na skupiny lidí, kteří umírali v koncentračních táborech, podobným úhlem pohledu jako se na tyto skupiny lidí dívali nacisté. Skoro v každé obci nebo ulici je někdo, kdo se vyjadřuje výrazně negativně proti etnickým skupinám-menšinám, co přicházely o život. Považujeme to za normální, nikdo se nad tím nepozastavuje. Měli bychom se poučit z historie a chovat se tak, abychom byli jiní a abychom byli lepší.“

Elišce Černíkové pomohla akce vytvořit si názor na tehdejší dobu lépe, než kdyby jenom seděla ve škole a poslouchala fakta.

Obdivuhodný partyzán

Oba dva studenti ve studiu potvrdili, že pro ně velmi zajímavou část projektu Život a historie vypálených obcí aneb „Znáte nás?“ představovalo setkání s pamětníky: „Viděla jsem jednoho vitálního bývalého partyzána, který s obrovským zápalem sděloval své zážitky. My jsme si třeba po jízdě autobusem sedli a byli jsme rádi, ale on tři hodiny stál, pochodoval a že si nesedne. Že musí povídat,“ popisuje Černíková.

Doplňuje ji Jadrný: „Jsem rád, když člověk slyší toto vyprávění z přímých zdrojů. Líbila se mi reakce, když jsem položil otázku, zda jistý pamětník má nějaké předsudky vůči Němcům jako národu a odpověď byla, že ne. Podle mě jde o správnou cestu-Dívat se na člověka jako na jednotlivce a neházet národ do jednoho pytle za jeho minulost. Není lehké přijít a vyprávět o tom nejhorším, co během svého života prožili, ale o to víc si vážím toho, že byli schopní a nebáli se. Důležité je přimět člověka přemýšlet o tom, co vstřebává a ne jenom pasivně přijímat informace. Nenechat se unést davem, chovat se tak, jak chce člověk sám…“

autor: MAL
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.